12 C 144/2015-117 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že darovací smlouva ze dne [datum], kterou žalovaný převedl na [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] vlastnictví k nemovitostem specifikovaným v žalobním návrhu, je vůči žalobcům neúčinná. Žalobu odůvodnili tím, že dle soudního [ustanovení právního předpisu EU], vydaného Vícečlenným prvoinstančním soudem v [příjmení] dne [datum] mají jednotliví žalobci vůči žalovanému peněžitou pohledávku ve výši od 3 000 EUR až 64 000 EUR. Dále poukázali na skutečnost, že Okresní soud v Liberci prohlásil toto rozhodnutí za vykonatelné, a to usnesením č j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí]. Ke dni podání žaloby však nebylo toto usnesení pravomocné. Dále žalobci uvedli, že dne [datum] bylo nahlížením do údajů vedených příslušným katastrálním úřadem zjištěno, že žalovaný započal dne [datum] zcizovat své vlastnické právo k nemovitostem a tyto zatěžovat i právem věcného břemene, a to k převážné části nemovitostí, které mají být postiženy výkonem rozhodnutí dle usnesení č. j. [číslo jednací] z 29. 4. 2015. Tyto nemovitosti převáděl žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným jako dárcem a jeho synem [jméno] [celé jméno žalovaného] jako obdarovaným. Vzhledem ke skutečnosti, že lhůta 20 dnů po jejímž uplynutí katastrální úřad případně vyhoví návrhu na vklad ze dne [datum], měla uplynout dne [datum], bylo zde důvodné riziko, že tato lhůta uplyne dříve, než nabude právní moci usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 29. 4. 2015, proto podali žalobci u zdejšího soudu návrh na vydání předběžného opatření, aby zamezili žalovanému dispozici s danými nemovitostmi. U katastrálního úřadu je vkladové řízení z [datum] o převodu vlastnického práva k nemovitostem povinného vedeno pod [číslo jednací] Okresní soud v Liberci návrhu žalobců na vydání předběžného opatření vyhověl usnesením ze dne 26. 5. 2015, [číslo jednací]. Katastrální úřad v [obec] dne [datum] v důsledku předběžného opatření zamítl návrh na vklad vlastnického práva, nicméně ke dni podání žaloby toto rozhodnutí nebylo pravomocné. Žalobci mají za to, že žalovaný daroval nemovitosti synovi v úmyslu vyhnout se placení pohledávek žalobců, syn žalovaného musel vědět, proč na něj otec nemovitosti převádí, tudíž považují darovací smlouvu z [datum] uzavřenou mezi žalovaným a jeho synem vůči nim za neúčinnou v souladu s ust. § 589 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014. Žaloba byla podána prostřednictvím advokátní kanceláře [právnická osoba], kdy za žalobce na základě plné moci jednala JUDr. [jméno] [příjmení]. 2. V průběhu řízení vyšlo najevo, že usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] bylo k podanému odvolání Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 3. 2. 2016 č. j. [číslo jednací] ve výroku I. zrušeno a ve výrocích II. až VII. pak bylo změněno tak, že se návrh oprávněných na výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí proti povinnému podle [ustanovení právního předpisu EU], vydaného Vícečlenným prvoinstančním soudem v [příjmení] dne [datum] zamítá. Tím, že nedošlo k řádnému doručení soudních písemností, které zaslal řecký soud ve výše uvedené [anonymizováno] věci žalovanému prostřednictvím zdejšího soudu, došlo k situaci, kdy řízení před soudem v [příjmení] muselo být obnoveno a nadále se v tomto řízení jednalo o nároku žalobců. Z daného důvodu žalobci navrhli přerušení řízení o odpůrčí žalobě do pravomocného ukončení řízení před soudem v [příjmení]. 3. Dne [datum] vydal zdejší soud usnesení č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 27. 8. 2016 a tímto bylo dané řízení přerušeno do pravomocného ukončení řízení vedeného u Vícečlenného prvoinstančního soudu v [příjmení], pod sp. zn. [číslo]. Důvodem byla skutečnost, že soud v [příjmení] měl rozhodnout o pohledávkách žalobců vůči žalovanému v rámci [anonymizováno] řízení a jeho pravomocné rozhodnutí o těchto pohledávkách ve smyslu § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. mohlo mít vliv na probíhající řízení, neboť pokud by žalovanému povinnost uhradit tyto pohledávky žalobcům pravomocně přisouzena nebyla, došlo by k zamítnutí odpůrčí žaloby. V opačném případě se mohli žalobci domáhat prohlášení vykonatelnosti takového rozhodnutí a získat vykonatelný exekuční titul. Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání, o kterém bylo rozhodnuto odvolacím soudem, který vydal usnesení č. j. [číslo jednací], kterým usnesení okresního soudu potvrdil. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne 6. 3. 2017. Odpůrčí žaloba může být úspěšná jen tehdy, byla-li pohledávka žalobců vymahatelnou alespoň v době rozhodnutí soudu. Pokud pohledávka žalobců vymahatelná není, avšak žalobci se jejího přiznání domáhají v jiném řízení, dle soudní praxe je dán důvod k přerušení řízení o odpůrčí žalobě podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. 4. Dne 20. 2. 2020 došla zpráva od JUDr. [jméno] [příjmení], ve které soudu sdělila, že dne [datum] vypověděla žalobcům v této věci právní zastoupení a následně k dotazu soudu sdělila kontaktní údaje na právního zástupce žalobců v Řecku, kterým měla být advokátka [anonymizována dvě slova]. Předmětné advokátce soud zaslal dotaz ohledně zastupování žalobců a ohledně stavu trestního řízení vedeného u řeckého soudu. Písemnosti byly řádně doručeny, ale advokátka na výzvu soudu nereagovala a nedoložila plnou moc k zastupování žalobců; soud tedy vycházel ze skutečnosti, že žalobci nejsou v daném řízení právně zastoupeni a veškeré další písemnosti zasílal přímo žalobcům na adresy uvedené v žalobě. 5. Dne 19. 5. 2021 zaslal žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce návrh na pokračování řízení s tím, že trestní řízení vedené v Řecku proti jeho osobě pravomocně skončilo a mezi poškozenými (tj. žalobci) a žalovaným došlo ke konečnému a úplnému vyřešení všech majetkových nároků žalobců. V této souvislosti tak byla dne [datum] uzavřena dohoda o mimosoudním řešení sporu. Tímto byli žalobci v plném rozsahu uspokojeni a již nemají vůči žalovanému žádných pohledávek, které by odůvodnily aktivní legitimaci k odpůrčí žalobě, proto žalovaný navrhoval, aby soud návrh žalobců zamítl. Žalobce doložil soudu dohodu o mimosoudním řešení sporu. S ohledem na výše uvedené soud oslovil žalobce, aby se k tomuto vyjádřili, avšak ani jeden z žalobců na přípis soudu nereagoval. Pro úplnost soud uvádí, že soudní písemnosti se podařilo doručit pouze jediné žalobkyni ([celé jméno žalobce]), která si písemnosti převzala oproti podpisu, u ostatních žalobců byly písemnosti vráceny zpět jako nedoručené. S ohledem na délku daného soudního řízení soud přistoupil k tomu, že všem žalobcům, kromě paní [celé jméno žalobce] [anonymizováno], ustanovil procesního opatrovníka, a to advokátku Mgr. [jméno] [příjmení] (usnesení č. j. [číslo jednací]). 6. Jednání ve věci samé bylo nařízeno na [datum]. K tomuto jednání byla volána ustanovená opatrovnice a žalobkyně [celé jméno žalobce] (předvolání k jednání si vyzvedla 21. 1. 2022, k nařízenému jednání se však nedostavila, nezaslala omluvu, ani k dotazu soudu písemně nesdělila, zda za situace, kdy mezi účastníky došlo ke smírné dohodě, nadále trvá na podané žalobě nebo ji bere zpět, nevyjádřila se ani k nákladům řízení). Opatrovnice z důvodu procesní opatrnosti trvala na podané žalobě, neboť ani jí se nepodařilo navázat kontakt s osobami, které v daném řízení zastupuje a zjistit jejich současný procesní postoj. Žalovaný u soudu předložil originál Dohody o mimosoudním řešení sporu v řeckém jazyce, dále překlad této dohody do českého jazyka včetně tlumočnické doložky. Z daného listinného důkazu vyplývá, že v rámci trestního řízení vedeného u soudu v [příjmení] účastníci uzavřeli Dohodu o mimosoudním řešení sporu a žalobcům byla vyplacena peněžitá částka ve výši 124 000 EUR s tím, že toto se považuje za plné a spravedlivé uspokojení pohledávky. V dané dohodě bylo výslovně dohodnuto, že tato platba představuje úplnou úhradu všech přiznaných částek. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a věc po právní stránce posoudil takto: V daném případě soud postupoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014. Zkracující jednání je upraveno v ustanovení § 589 a následujících. Dle odst. 1 § 589 platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo – li již uspokojeno. Dle odst. 2 tohoto ustanovení neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). Dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. byla při podání odpůrčí žaloby dle § 42a (odporovatelnost) zavedená praxe taková, že i pokud věřitel neměl vykonatelnou pohledávku, tj. ex