13 C 464/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 10. 3. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně dlužnou poměrnou část ročního pojistného ve výši 310,75 Kč sjednaného se žalovaným ve smlouvě uzavřené pod [číslo] na pojištění odpovědnosti z výkonu povolání ode dne 9. 9. 2019 do 29. 12. 2019. Tvrdila, že roční pojistné bylo sjednáno ve výši 1 017 Kč, a smlouva pro neplacení k 29. 12. 2019 zanikla. Rovněž učinila předmětem řízení sjednaných 200 Kč za zaslání upomínky dlužného pojistného dle sazebníku. Z dlužného pojistného pak nárokovala ode dne po tvrzeném zániku pojištění až do zaplacení i zákonný úrok z prodlení. 2. Skutkově soud dospěl k závěru, že dne 8. 9. 2019 žalovaný podepsal pojistnou smlouvu [číslo] ve které se zavázal za pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, hradit ročně, vždy k 9. 9. v roce pojistné ve výši 1 017 Kč. V samotné smlouvě pak není žádné ujednání ohledně platby 200 Kč za zaslání upomínky, kdy žalobkyně kromě odeslání předžalobní výzvy advokáta ani netvrdila, kdy měla být upomínka takto zpoplatněná odeslána a nenavrhovala k tomu žádný důkaz. Z pojistné smlouvy také nevyplývá, že by ji měl žalovaný podepsat v pozici podnikatele a jako spotřebitel předložený výňatek ze sazebníku nepodepsal, nebylo tedy ani doloženo, že by se žalobkyní takovou platbu skutečně ujednal. Advokát dne 1. 3. 2021 sepsal předžalobní výzvu, kterou dle podacího archu žalovanému následující den odeslal. 3. S ohledem na shora uvedené soud přiznal žalobkyni podle § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), poměrnou část ročního sjednaného pojistného, kde by žalobkyně měla nárok ještě o něco málo vyšší, než který uplatnila. Za období od 9. 9. 2019 do 29. 12. 2019 se jedná o 112 dnů, na každý tak připadá 2,78 Kč při 366 dnech daného roku do 8. 9. 2020, a žalováno do 29. 12. 2019 bylo 310,75 Kč, když dluh vychází poměrně na 311,36 Kč. Nebyl proto důvod nepřiznat žalobkyni nárokovanou částku, když žalovaný nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by došlo k úhradě. Naproti tomu žalobkyně neprokázala, že by se žalovaným skutečně ujednala obsah předloženého výňatku ze sazebníku, kdy tato listina, která má žalovaného jako spotřebitele zavazovat k platbě, není žalovaným podepsána. Již jen z toho důvodu nebylo možné přiznat žalobkyni dalších nárokovaných 200 Kč, kdy tyto navíc měly náležet za odeslání upomínky, což žalobkyně ale nijak nedokládala. 4. Žalovaný se dnem následujícím po splatnosti pojistného dostal s úhradou platby do prodlení podle § 1968 o. z, kdy k tomuto datu je třeba stanovit i výši sazby úroků z prodlení dle § 1970 o. z., přestože úrok z prodlení je nárokován až od pozdějšího data. Pojistné bylo splatné v období 9. 9. 2019, kdy zákonná sazba činila 10 %, které soud rovněž žalobkyni přiznal, když sazba zákonného úroku vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Právní zástupce žalobkyně v souladu s § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) odeslal žalovanému předžalobní výzvu, a žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů, kterou soud přiznal dle § 142 odst. 2 o.s.ř v rozsahu 12 %, když od úspěchu 56 % žalobkyně při přiznaných 310,75 Kč celkem ze žalovaných 510,75 Kč celkem, se odečítá úspěch žalovaného 44 %. 6. Náklady tvoří soudní poplatek 400 Kč a odměna advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v akt. znění (převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění) v sazbě po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1, když jde o tzv. formulářovou žalobu, tedy vzor s obměňovanými údaji. Ke každému úkonu náleží paušální částka náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a). Součástí je i náhrada za DPH ve výši 21% z částek mimo poplatek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a náklady jsou splatné dle § 149 o.s.ř. k rukám advokáta. Žalobkyni přiznaná výše nákladů 12 % tak činí 179 Kč. 7. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.