17 C 144/2022-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 255 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], přičemž žalovaný neměl ode dne [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku celkem ve výši 19 355 Kč (5 985 Kč + 6 370 Kč + 7 000 Kč), který je tvořen zákonnou sazbou 35 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 553 dní (171 + 182 + 200 dní). Dále žalobkyně nárokuje částku 900 Kč (po 300 Kč) představující poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. [název žalobkyně] zaslala žalovanému tři výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to ze dne [datum] (za období neplacení příspěvku od [datum] do [datum]), ze dne [datum] (za období neplacení příspěvku od [datum] do [datum]) a ze dne [datum] (za období neplacení příspěvku od [datum] do [datum]) s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení těchto výzev. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z výzev žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum], dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částek 5 985 Kč, 6 370 Kč a 7 000 Kč jako zákonných příspěvků nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel vozidla [registrační značka], a vozidlo nemělo od ode dne [datum] do [datum] uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 35 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činil částku 300 Kč, za každou odeslanou upomínku. Dle sdělení České pošty byly zaslané výzvy žalovanému odeslány, ale adresát (žalovaný) si je nepřevzal. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen zákon. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 553 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 35 Kč (§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) v každém jednotlivém případě. Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení jednotlivých výzev. 5. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné částky, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalovaného zanikla. Vzhledem k výše uvedenému proto soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 263 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 811 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200Kč ve výši 252 Kč.