17 C 182/2022-17 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 1 252,15 Kč. Uplatněný nárok plyne z mezi účastníky uzavřené smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] k telefonnímu číslu [tel. číslo]. Žalobkyně na základě smlouvy poskytovala služby elektronických komunikací a zprostředkovávala za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran, které žalované následně vyúčtovala. Za období od [datum] do [datum] žalovaná žalobkyni dle vyúčtování neuhradila celkem 5 681 Kč, z toho 1 254 Kč představovaly platby třetím stranám. V důsledku interního zaokrouhlování žalobkyně se uvedená částka upravila ve prospěch žalované na celkovou částku 1 252,15 Kč. 2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo]. Za období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována mimo jiné částka 1 254 Kč za poskytnuté služby třetích stran, konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaná, přestože byla upomínána, žalobkyni do dnešního dne ničeho neuhradila. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud po právní stránce věc posoudil následovně. Žalovaná byla ve smyslu § 1939 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jako poukázaná vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinna plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala. Protože žalovaná v průběhu řízení nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné částky, případně jinou skutečnost, na základě které by její povinnost zanikla, a naopak tvrzení obsažená v žalobě jsou podložena listinnými důkazy, soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif”) ve spojení s a § 14b odst. 1 bod 1, § 8 odst. 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) realizované před podáním návrhu ve věci v celkové výši 600 Kč, tři paušální náhrady výdajů v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.