17 C 220/2022-15 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 955 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok plyne z mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ("povinné ručení"), a to vozidla [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Sjednáno bylo roční pojistné ve výši 4 156 Kč s roční splatností. Žalovaný na sjednaném pojistném dle výše uvedené pojistné smlouvy dluží částku 955 Kč za období ode dne [datum] do dne [datum]. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených písemných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ("povinné ručení"), a to vozidla [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán ode dne [datum] s ročním pojistným ve výši 4 156 Kč s roční splatností. Pojistné dle výše uvedené pojistné smlouvy činí částku 955 Kč za období ode dne [datum] do dne [datum]. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že závazkový vztah mezi účastníky se řídí ustanovením § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 tohoto zákona má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalovaný dluží na pojistném částku 955 Kč za období ode dne [datum] do dne [datum]. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužného pojistného, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalovaného zanikla. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.