18 C 192/2022-38 — Okresní soud v Liberci

Žalováno ve věci bylo dne [datum] s tím, že dne [datum] byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a.s., [IČO] v postavení pronajímatele a žalovanou v postavení nájemce smlouva o nájmu bytu [číslo] o podlahové [výměra] v [anonymizováno] podlaží domu na adrese [adresa], [obec]. Tato nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Následně se žalobkyně stala vlastníkem bytové jednotky [číslo] kde má žalovaná pronajatý tento byt. Na základě evidenčního listu platného od 1. 12. 2019 byla žalovaná povinna platit nájemné ve výši 2 001 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 4 691 Kč měsíčně. Podle evidenčního listu platného od 1. 2. 2022 byla žalovaná povinna platit nájemné ve výši 2 100 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 4 880 Kč. Provedeným vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021 žalovaná dluží 15 643 Kč. Dále žalovaná dluží nájemné za období od [anonymizováno] 2022 do června 2022 v celkové výši 12 501 Kč a zálohy na služby spojené s užívání bytu za období od [anonymizováno] 2022 do [anonymizováno] 2022 v celkové výši 29 091 Kč. Ve věci bylo rozhodnuto v písemném řízení podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, nárok nezpochybnil, zaplacení neprokázal. Žalobce doložil k uzavření nájemního vztahu uvedenou smlouvu z [datum], kterou vztah prokázal s tím, že své vlastnictví prokázal listem vlastnictví [číslo] pokud jde o přepisy, tak svá tvrzení prokázal oběma evidenčními listy platnými od 1. 12. 2019, resp. 1. 2. 2022 a dále jsou zde doloženy jednotlivé faktury, kdy je zvlášť fakturován nájem, zvlášť fakturovány zálohové platby a zvlášť fakturováno vyúčtování a v součtu pak tyto důkazy odpovídají žalobním tvrzením. Nájemní vztah se řídí § 2201, resp. 2235 a násl. OZ, pokud jde o nájem bytu, z nich vzniká základní povinnost nájemce platit jak zálohy na nájem, tak zálohové platby na služby, které jsou pak vyúčtovány, a tak se stalo podle § 7 zák. č. 67/2013 Sb., o službách. Žalobce tedy svůj nárok prokázal a důvodné žalobě bylo vyhověno co do základu i zákonného příslušenství, tedy úrok z prodlení, dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 2 úkony právní služby (převzetí, žaloba) dle AT po 3 420 Kč a za předžalobní upomínku je úkon po 1 710 Kč dle AT a 3 paušály po 300 Kč dle AT, zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 2 862 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.