19 C 255/2022-20 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení částky 70 558,89Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [anonymizována dvě slova] a.s (předchůdce žalobce) poskytl žalovanému na základě jeho písemné žádosti – návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne [datum] a Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] – revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaný ke dni [datum] vyčerpal z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši 487 832 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 5 % (nejméně ve výši 500 Kč) z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, splatných vždy k 17. dni v měsíci (původně 10. dni), počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobce proto [datum] odstoupil od smlouvy o úvěru. Odstoupení nabylo účinnosti ke dni [datum] a dluh žalovaného ve výši 70 558,89 Kč se stal splatným v celém rozsahu. Žalobce je rovněž oprávněn požadovat smluvní pokutu, která do [datum] činila 8% z každé částky, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů, a od [datum] ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, a to dle ustanovení shora uvedených Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] Žalovaný byl vyzván, naposledy dopisem ze dne [datum], k úhradě celkové dlužné částky, která představuje zůstatek nesplacené úvěrové jistiny 60 591,42 Kč, úroky 7 294,63 Kč, dlužné pojistné 1 202,28 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvní pokutu 870,56 Kč. Mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] došlo k přeměně formou přeshraniční fúze podle § 174 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v důsledku čehož předchůdce žalobce zanikl a jeho jmění přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba]. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze žádosti/smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva, dle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr formou úvěrového rámce. Žalovanému byl veden úvěrový účet [číslo] v souvislosti s poskytnutím úvěru, když žalovaný úvěr čerpal úvěrovou kartou. Žalovaný byl dle smlouvy povinen hradit poplatek za vedení úvěrového účtu 89 Kč měsíčně a pojištění klienta ve výši 1 % z předepsané měsíční splátky. Podpisem Smlouvy žalovaný potvrdil, že byl seznámen se Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] (dále jen„ Podmínky“) a že s nimi bez výhrad souhlasí. Z čl. VII. 3. Podmínek soud zjistil, že si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru oprávnění žalobce odstoupit úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy v případě, že klient se dostal do prodlení se splacením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. V čl. X.3. Podmínek pak je stanoveno, že poruší-li klient svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, je žalobce oprávněn požadovat od klienta, aby zaplatil smluvní pokutu až ve výši 20 % z každé splátky, s jejíž úhradou se dostal do prodlení více než 30 dnů. Smluvní pokuta je splatná neprodleně poté, co klient obdrží písemnou výzvu k její úhradě. Nesplacená úvěrová jistina z úvěrového rámce je dále úročena podle platné úrokové sazby. Protože žalovaný nedostál svému závazku splácet vyčerpané peněžní prostředky řádně a včas, když z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný se dostal do trvalého prodlení s úhradou splátek, žalobce proto od Smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupil, a úvěr s účinností k [datum] zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 70 559 Kč, z toho na dlužných měsíčních splátkách úvěru žalovaný dlužil 16 967 Kč, na úvěrové jistině splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy 52 122 Kč, na smluvní pokutě za prodlení 871 Kč a na nákladech spojených s vymáháním (upomínáním) 600 Kč. Dále byl upozorněn, že bude po něm po tomto datu požadován i úrok z prodlení denně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak. Dle ust. § 497 obch. zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle ust. § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle odst. 2 téhož ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky. Dle ust. § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Dle ust. § 544 odst. 1 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle § 544 odst. 2 obč. zákoníku je možné sjednat smluvní pokutu pouze písemně a musí být v ujednání určena její výše nebo stanoven způsob jejího určení. Dle ust. § 273 odst. 1 část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Soud vzal v daném případě za prokázané z předložených listin, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, dle které žalobce umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce. Přestože se žalovaný zavázal úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách, tuto povinnost porušil, žalobce proto od smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupil a požadoval vrácení celého nesplaceného úvěru, který se stal splatným ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, a který činil na úvěrové jistině splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy 60 591,42 Kč, úrocích 7 294,63 Kč, smluvní pokutě 870,56 Kč a dlužném pojistném 1 202,28 Kč. Žalobce následně v souladu s Podmínkami vyúčtoval žalovanému i smluvní pokutu za opožděnou úhradu splátek z každé dlužné splátky a za přistoupení žalobce k vymáhacímu procesu, což činilo částku celkem 600 Kč. Na základě výše uvedeného soud shledal žalobu žalobce po právu, jak pokud jde o dlužné částku úvěru, tak i požadovanou smluvní pokutu, a proto zavázal žalovaného celkovou částku ve výši 70 558,89 Kč žalobci uhradit. Žalovaný se svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, žalobce tak má nárok i na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, vyjma úroku, a to dle ust. § 517 odst. 2 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od data následujícího po účinnosti odstoupení od úvěrové smlouvy tj. od [datum] až do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 830,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 823 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve v