21 C 184/2017-157 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno bez náhrady věcné břemeno právem chůze a jízdy po pp [číslo] ve prospěch vlastníka pp [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] jako povinnost a na [list vlastnictví] jako oprávnění, s odůvodněním, že žalobce na základě kupní smlouvy ze dne [datum] je vlastníkem ppč [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je v souvislosti s věcným břemenem, kterým je zatížena označená parcela oprávněným z tohoto věcného břemene a to právem chůze a jízdy motorovými vozidly v rozsahu dle geometrického plánu. Věcné břemeno bylo zřízeno rozsudkem OS v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] k tíži tehdejších vlastníků a ve prospěch vlastníka stp [číslo] která je nyní ve vlastnictví žalovaného, v té době byla hala stojící na stp [číslo] využívána jako sklad a předpokládal se provoz kamionů. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalovaný, či jeho obchodní partneři využívají pozemek žalobce, a to i v nezatížené části nejen pro krátkodobé, ale i dlouhodobé parkování, halu nyní využívá nikoli jako sklad, ale jako opravnu. Žalovaný věcné břemeno zneužívá tím, že v profilu věcného břemene, ale i mimo něj, na ppč [číslo] a na sousedící ppč [číslo] parkuje proti vůli žalobce vozidla, čímž žalobce omezuje v jeho vlastnických právech. Stejným způsobem používá k parkování i další pozemky, které nejsou zatíženy věcným břemenem mezi objekty stojícími na stpč [číslo] (ve vlastnictví žalovaného) a na stpč [číslo] (ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]). Žalovaný se při výkonu věcného břemene chová tak, jako by byl vlastníkem zatíženého pozemku a nikoliv jako oprávněný a věcné břemeno výslovně zneužívá. Takový postup je v rozporu s dobrými mravy, žalobce tak jako jedinou cestu vidí zrušení věcného břemene s tím, ať si žalovaný věcné břemeno zřídí třeba za součinnosti společnosti [právnická osoba] Žalobce se pokoušel situaci řešit prostřednictvím Stavebního úřadu v [obec], kdy původně bylo rozhodnuto o umístění dopravní značky zákaz zastavení, následně toto rozhodnutí bylo zrušeno s tím, že takové rozhodnutí nelze vydat v rámci soukromoprávních stavů, tedy pro pohyb na soukromém pozemku – komunikaci. Otevření brány odmítla řešit i Policie ČR s tím, že jde o soukromoprávní záležitost. Žalobce dále doplnil, že neví, z jakého důvodu bylo věcné břemeno původně zřizováno, neboť kupoval nemovitosti ve stavu, kdy již bylo zřízeno. Zřejmě bylo zřízeno za účelem průchodu a průjezdu, tedy pro běžnou obsluhu oprávněných nemovitostí, nikoliv však pro parkování vozidel a techniky, což žalovaný zásadně nerespektuje. Žalovaný zřízené věcné břemeno využívá ale tím, že tam parkuje, resp. nechává parkovat vozidla, tak věcné břemeno prakticky zneužívá a zároveň brání tomu, aby svůj pozemek mohl užívat žalobce. Újma žalobci v souvislosti se zřízeným věcným břemenem spočívá v tom, že žalobce v důsledku toho, že žalovaný v prostoru věcného břemene parkuje, případně tam nechává dlouhodobě parkovat vozidla, znemožňuje žalobci obsluhu vlastních nemovitostí a jejich využití (např. skladování). V případě zrušení věcného břemene nemůže dojít k žádné újmě na straně žalovaného, neboť stejným způsobem se může domáhat zřízení věcného břemene přes pp [číslo] a [anonymizováno], které jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. 2. Žalovaný se zrušením věcného břemene nesouhlasil. Předmětné věcné břemeno bylo zřízeno pravomocným rozsudkem OS v [obec], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] jako časově neomezené právo cesty spočívající v právu chůze a jízdy motorovými vozidly ve prospěch vlastníka parcely [číslo] ve vlastnictví žalovaného za náhradu. Není pravda, že by žalovaný, či jeho obchodní partneři i v břemenem nezatížené části služebného pozemku, pozemek žalobce soustavně využívali pro krátkodobé i dlouhodobé parkování motorových vozidel. Vozidla v majetku [celé jméno svědka], jemuž žalovaný halu pronajímá (je součástí pozemku stpč [číslo]), parkují výhradně na pozemku [adresa], který je ve vlastnictví žalovaného a do výkonu vlastnických práv žalobci nijak nezasahují a žalobce neomezují. Požadavek žalobce, aby rozsah věcného břemene (koncipovaný jako právo časově neomezené) bylo omezeno pouze na časově vymezenou denní dobu, by byl evidentně v rozporu s účelem, pro který bylo zřízeno. Takové časové vymezení práv z věcného břemene by razantně omezovalo žalovaného při výkonu vlastnických práv k pozemku parc. [číslo] jejíž součástí je stavba haly. Mimo vymezenou dobu by bylo vlastníku této parcely fakticky znemožněno jeho majetek řádně užívat, neboť věcné břemeno je jedinou přístupovou, resp. příjezdovou cestou k budově. Tvrzení žalobce, že zrušením věcného břemene nemůže dojít k újmě žalovaného, a že se žalovaný může domáhat zřízení věcného břemene přes parcely p [číslo] (původně [číslo]) a [anonymizováno], které jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], nemůže obstát, neboť takové řešení je nereálné. Rovněž nenastala ani jiná trvalá změna poměrů, která by byla způsobilá vyvolat hrubý nepoměr mezi zatížením služebného pozemku ve vlastnictví žalobce a výhodou panujícího pozemku, v jehož prospěch bylo právo žalovaného odpovídající věcnému břemeni zřízeno. Zákonné podmínky pro omezení, tím spíše pro zrušení práva odpovídajícího věcnému břemeni, v žádném případě nenastaly. 3. Z rozsudku OS v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum] bylo zjištěno, že bylo zřízeno časově neomezené právo odpovídající věcnému břemeni, a to právo cesty spočívající v právu chůze a jízdy motorovými vozidly po části pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v obci [obec], kat. území [část obce] (vlastník pozemku jako povinný z věcného břemene) o výměře [výměra], vymezené geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], jenž tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, ve prospěch pozemku stp [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící budovy bez č.p./č.e. v obci [obec], kat. území [část obce] (vlastník nemovitosti jako oprávněný z věcného břemene), a to za náhradu stanovenou znaleckým posudkem [číslo] – A v částce [částka], kterou je žalobce povinen zaplatit žalované ad 1) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. A dále bylo zřízeno časově neomezené právo odpovídající věcnému břemeni, a to právo cesty spočívající v právu chůze a jízdy motorovými vozidly po části pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v obci [obec], kat. území [část obce] (vlastník pozemku jako povinný z věcného břemene) o výměře [výměra], vymezené geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], jenž tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, ve prospěch pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící budovy bez č.p./č.e. v obci [obec], kat. území [část obce] (vlastník nemovitosti jako oprávněný z věcného břemene), a to za náhradu stanovenou znaleckým posudkem [číslo] – [anonymizováno] v částce [částka], kterou je žalobce povinen zaplatit žalované ad 2) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Jako žalobce v dané věci vystupoval [jméno] [příjmení] a jako žalovaní 1) [celé jméno svědka] a 2) [právnická osoba] 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je vlastníkem pozemku p [číslo] žalovaný je vlastníkem pozemků p [číslo] a [číslo], věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch vlastníka pozemku p [číslo] (žalovaný), po pozemku p [číslo] (žalobce), žalovaný nechal zřídit věcné břemeno přes pozemek, který je nyní ve vlastnictví žalobce, původně z toho důvodu, že se nemohl dostat k hale na jeho pozemku, která byla využívána jako skladové prostory, věcné břemeno, které bylo zřízeno rozsudkem OS v [obec] sp. zn. [spisová značka] se týkalo ještě pozemku [číslo] (vlastník spol. [anonymizováno]), žalovaný by se k hale, která je na jeho pozemku, mohl dostat i přes pozemek ve vlastnictví [právnická osoba], p [číslo] a pč. [anonymizováno] (žalovaný však od [právnická osoba] získal vyjádření k možnosti zřízení práva nezbytného příjezdu ke své hale přes pozemek [anonymizováno], přičemž tato společnost s takovým řešením nesouhlasí). 5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný právo z věcného břemene zřízeného soudem vykonává, či nevykonává a k čemu slouží hala, ke které je zřízen příjezd přes pozemek žalobce, když žalobce tvrdil, že prostory byly užívány jako skladové prostory, tam najížděly kamiony se zbožím, které naložily, vyložily a odjely, což bylo v souladu s věcným břemenem, ale později došlo ke změně, když žalovaný pronajal tyto prostory jako dílnu, celý den tam stojí auta a stěžuje to obslužnost objektu ve vlastnictví žalobce, přičemž nájemce tohoto objektu (haly) nechává parkovat vozy i na pozemku ve vlastnictví žalobce, který není zatížen věcným břemenem, v důsledku toho se žalobce nemůže dostat ke garážím na pozemku, jehož část je zatížena předmětným věcným břemenem. Naproti tomu žalovaný uvedl, že nedoc