21 C 44/2017-37 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 1.020 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému. Žalobce tvrdil, že je na základě živnostenských oprávnění provozovatelem městské hromadné dopravy, autobusové a tramvajové, v městě [obec]. Přeprava osob a věcí je upravena smluvními přepravními podmínkami, vydanými v souladu se zmocněním stanoveným v Zákoně o silniční dopravě a v Zákoně o drahách s příslušnými přepravními řády a ustanovením § 760 a následujících občanského zákoníku, které řeší podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a zvířat městskou hromadnou dopravou autobusovou a tramvajovou. Základní povinností žalobce je řádně zajistit přepravu, základní povinností žalovaného a všech cestujících je zaplatit jízdné. Pro případ porušení této povinnosti vzniká žalobci nárok kromě úhrady jízdného na přirážku ve výši 1.000 Kč za každé porušení této povinnosti. Žalobce tvrdil, že žalovaná cestovala dne [datum] na lince [číslo listu] bez platné jízdenky, což doložil hlášením o porušení přepravních podmínek. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že je pravdou, že dne [datum] cestovala bez platné jízdenky. Dluh zatím neuhradila ani z části, požádala o možnost úhrady dluhu ve splátkách ve výši 500 Kč. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Z hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo] ([variabilní symbol]) soud zjistil, že žalovaná cestovala dne [datum] linkou [číslo] bez platné jízdenky. Z článku VII odst. 7 smluvních přepravních podmínek žalobce soud zjistil, že pokud se cestující neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit přirážku ve výši 1 x 1.000 Kč a jízdné ve výši 1 x 20 Kč. Z upomínky ze dne 17. 6. 2016 a z předžalobní výzvy ze dne 1. 12. 2016 včetně podacího lístku pošty bylo zjištěno, že žalovaná byla ještě před podáním žaloby k úhradě dluhu vyzvána. 3. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti upravují přepravní řády. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které měla žalovaná povinnost zaplatit žalobci jízdné, a v případě, že se neprokáže platným jízdním dokladem, měla i povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle smluvních podmínek. Žalobce svůj nárok beze zbytku prokázal, a proto soud jeho žalobě jako důvodné vyhověl. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na sociální situaci žalované soud povolil úhradu dluhu ve splátkách podle § 160 odst. 1) o. s. ř.. 4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 1.489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři hlavní úkony á 200 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle § 14 b) odst. 1), tři režijní paušály á 100 Kč podle 14 b) odst. 5) písm a) a 21% DPH z těchto částek, neboť právní zástupce žalobce doložil osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty.