29 C 467/2021-12 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 608 Kč z titulu toho, že je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou na základě § 18 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění (dále jen„ Zákon“), jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 Zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat pak vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 Zákona (dále jen„ Příspěvek“). Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 Zákona žalobce zjistil, že k registrovanému vozidlu: [registrační značka], [příjmení]: TMBEEF613X0104216, druh vozidla: osobní automobil nad 1000 cm3 do 1350 cm3, číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“) nebylo v období od 26.07.2019 do 12.11.2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem Vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona žalobce vyzval dne 18.12.2019 žalovaného k úhradě Příspěvku ve výši 3850,0 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 Zákona – těchto bylo celkem 110 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která Zákon provádí (dále jen„ Vyhláška“). V tomto případě denní sazba pro Vozidlo dle Vyhlášky činí částku ve výši 35,0 Kč. Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 Zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na Příspěvek ve výši 300 Kč dle Vyhlášky, jejichž úhradu žalobce ve výzvě též požadoval. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku ve výši 4150,0 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 01.02.2020. K datu splatnosti však žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobce žalovaného poté ještě několikrát upomenul, avšak žalovaný uhradil pouze část dlužné částky ve výši 542,00 Kč. Žalobci tedy nezbývá, než se s touto žalobou obrátit na výše nadepsaný soud. Žalobce na základě této žaloby požaduje úhradu: Dlužného příspěvku ve výši 3 308,00 Kč, dlužných nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300,00 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti až do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Z upomínky I. a II. ve spojení s výzvou k zaplacení dlužného příspěvku včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve spojení s výpisem z registru vozidel soud zjistil, že v období od 26.7 do 12.11.2019 žalovaný provozoval osobní vozidlo spz. [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] bez povinného pojištění odpovědnosti za škodu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a hlavně prokázal, že v předmětném období své vozidlo resp. vozidly, u něhož je registrován jako provozovatel zákonem stanovené evidenci, bylo v předmětném období pojištěno. Žalovaný byl však v řízení naprosto pasivní a proto soud vycházel z tvrzení žalobce podložených listinnými důkazy. Z předžalobní výzvy pak bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že žalovaný nedoložil, že dostál své povinnosti vyplývající z § 1 odst.2 zák.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboť v předmětném období vymezené vylíčením žalobce nedoložil pojistnou smlouvu na jeho jméno evidovanému osobnímu vozidlu. Výše příspěvku, jehož povinnost vyplývá z § 4 odst.6 a 7 ve spojení s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí 3 850 Kč a náklady na mimosoudní vymáhání uvedené částky 300 Kč. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).