32 C 147/2022-20 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 14 935 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] neměla v době od 1. 11. 2019 do 31. 8. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle § 24c) odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb.; je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 24 c) odst. 2 téhož zákona se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Denní sazba příspěvku podle přílohy zákona dle bodu 3 pro osobní automobil s objemem válců motoru do 1850cm3 činí 47 Kč, základ příspěvku pak činí 14 335 Kč (denní sazba x počet dnů), poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2x 300 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020, výzva byla žalované doručena 24. 9. 2020, a za období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020, výzva byla žalované doručena dne 17. 12. 2020. Žalovaná svoji povinnost v zákonné lhůtě 30-ti dnů dobrovolně nesplnila. Proto jí žalobce zaslal upomínku. Příspěvek ve výši 7 144 Kč a 7 191 Kč včetně poplatku ve výši 300 Kč se stal splatným dne 23. 11. 2020 a dne 15. 2. 2021. Žalovaná náklady neuhradila a dostala se tak do prodlení s plněním ještě před podáním žaloby, žalobce požaduje úhradu zákonných úroků z prodlení. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., vycházejíc z obsahu spisu a listinných důkazů, když žádný z účastníků nevyjádřil k výzvě soudu svůj nesouhlas s tímto postupem. Usnesení s výzvou bylo žalované spolu se žalobou doručeno uložením na adrese t.č. uvedené shora s tím, že písemnost se považuje za doručenou ve smyslu ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. Na základě provedeného dokazování má soud skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě za prokázaná. Protože žalovaná jako vlastník vozidla neměla uzavřeno ve shora uvedené době pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, je povinna v souladu s § 24c) zák. č. 168/1999 Sb. uhradit příspěvek za shora uvedenou dobu s tím, že příspěvek je splatný ve lhůtě do 30-ti dnů ode dne doručení písemné výzvy. Výzva byla doručena žalované 24. 9. 2020 a 17. 12. 2020, žalovaná tak měla uhradit příspěvek do 23. 11. 2020 a 15. 2. 2021, a pokud tak neučinila, dostala se do prodlení a žalobce má právo i na úhradu úroků z prodlení podle § 1 970 o. z. Protože žalovaná neprokázala, že by žalovanou částku uhradila, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalované uloženo zaplatit žalovanou částku tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a vznikl mu tak nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále v nákladech za právní zastoupení, kdy se jedná o odměnu advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb za tři úkony po 300 Kč, dále 3x náhradu hotových výdajů po 100 Kč a 21% DPH. Celkové náklady tak činí 2 252 Kč.