32 C 219/2021-37 — Okresní soud v Liberci

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 37 091,34 Kč s tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávce zemního plynu [číslo] na základě které dodával žalované do odběrného místa na adrese [adresa]. Za toto období pak byla vyúčtována částka 10 028,69 Kč u měřidla [číslo] 27 062,65 Kč u měřidla [číslo]. Žalovaná však odebraný plyn v plné výši do dnešního dne nezaplatila a k dnešnímu dni dluží shora uvedenou částku 37 091,34 Kč. Žalobce se proto obrátil se svým nárokem na soud. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., vycházejíc z obsahu spisu a listinných důkazů, když žádný z účastníků nevyjádřil k výzvě soudu svůj nesouhlas s tímto postupem. Usnesení s výzvou bylo žalované spolu se žalobou doručeno ve smyslu ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a to kupními smlouvami o dodávce zemního plynu ze dne [datum], všeobecnými podmínkami o dodávce zemního plynu, fakturou [číslo] fakturou [číslo] výzvou k úhradě dlužné částky. Na základě těchto důkazů zjistil, že dne 2. 10. 2019 byly mezi účastníky uzavřeny shora uvedené smlouvy o dodávce zemního plynu do odběrného místa v [obec]. [příjmení] vyúčtoval žalobce shora uvedenými fakturami, jejichž splatnost nastala dne 16. 7. 2020. Žalovaná svůj dluh do dnešního dne neuhradila. Mezi účastníky tedy byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu ust. § 72 zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve spojení s ust. § 2079 a násl. o.z. obsahujícím obecnou úpravu koupě. Žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou dodával žalované zemní plyn do určeného odběrného místa a žalovaná zemní plyn odebírala. Žalobce následně odebraný zemní plyn žalované fakturoval, žalovaná však stanovenou cenu předmětu dodávky žalobci řádně nezaplatila, čímž nesplnila svoji povinnost vyplývající pro ni z uzavřeného smluvního vztahu, a proto soud rozhodl tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl. Rozhodl také ve smyslu ust. § 1970 o.z. o povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení z fakturované částky, na který vznikl žalobci nárok a to od data následujícího po splatnosti faktury. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl plný úspěch ve věci a vznikl mu tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb za dva úkony po 200 Kč, dále 2x náhradu hotových výdajů po 100 Kč a 21 % DPH. Celkové náklady tak činí 1.126 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, když neshledal důvod pro její prodloužení nebo možnost plnění ve splátkách. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 033 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 855 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 14b, advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), kdy se jedná o tři úkony po 500 Kč, 3x paušální náhrady po 100 Kč, a 21 % DPH, tedy celkem činí náklady 4 033 Kč.