12 C 419/2022-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 412 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalobkyně dne [datum] v [obec] šla po chodníku a jako vlastník psa nezabránila jeho volnému pobíhání po komunikaci, který pro poškozeného [jméno] [jméno] narozeného [datum] (dále též jen„ poškozený“ či„ poškozený [jméno] [jméno]“), představoval domnělé nebezpečí a v důsledku obavy z tohoto nebezpečí se nevěnoval řízení, sledoval pohyb nezabezpečeného psa a pádem z koloběžky si způsobil vlastní zranění. Žalobce uhradil v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním [anonymizováno] zařízením náklady poškozeného z vyúčtování [anonymizováno] péče ve výši 14 412 Kč, jejichž náhrady se žalobkyně domáhá. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že psa, se kterým šla v dané chvíli po chodníku, neměla na vodítku, ale měla ho pod kontrolou a při průjezdu poškozeného psa přidržela a poté, co se poškozený vzdálil, psa pustila. Vzápětí pes zaštěkal a udělal několik kroků po chodníku, poškozený, který byl již několik metrů vzdálen reagoval na štěkání psa, ohlédl se a havaroval. Žalovaná poskytla žalovanému první pomoc. Žalovaná byl shledána vinnou z přestupku podle ustanovení § 60 odst. 1 zákona o silničním provozu, a to za jednání spočívající v tom, že jako vlastník psa nezabránila jeho volnému pobíhání po komunikaci, nikoliv, že by, byť z nedbalosti, zavinila dopravní nehodu poškozeného. Žalovaná dále uvedla, že poškozený se otáčel kvůli štěkání psa, nikoli proto, že pes nebyl na vodítku. 3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že příčinná souvislost mezi volným pohybem psa a dopravní nehodu spočívá v tom, že pokud by byl pes na vodítku, poškozený by neměl důvod sledovat dění za sebou a okolo sebe z důvodu obavy z napadení psem a k dopravní nehodě by nedošlo. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění: 5. Z listiny označené jako vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení byla zjištěna výše nákladů, které žalobkyně vynaložila na léčbu poškozeného včetně ceny za jednotlivé zdravotní výkony. Žalobkyně uhradila zdravotnickým zařízením za léčbu žalovaného celkem 14 412 Kč. 6. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady nákladů na léčbu [jméno] [jméno], narozeného [datum], ve výši 14 412 Kč. 7. Ze spisu [stát. instituce], odboru [anonymizováno], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] bylo zjištěno, že dne [datum] byl vydán příkaz č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], kterým byla žalovaná uznána vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se z nedbalosti dopustila tím, že dne [datum] ve [údaj o čase] hod. v [obec] v ulici [ulice], ve směru k ulici [ulice] šla po pravé straně komunikace po chodníku a jako vlastník psa nezabránila jeho volnému pobíhání po komunikaci, za což jí byla uložena pokuta ve výši [částka]. Ze zprávy PČR ev. č. [anonymizováno] [číslo] [číslo] bylo zjištěno, že PČR odevzdala věc dopravní nehody ze dne [datum] – [obec], ulice [ulice] – místní komunikace, ve směru jízdy k ul. [ulice] [stát. instituce], odboru dopravy. Žalovaná podala ve věci dne [datum] vysvětlení, o kterém byl sepsán úřední záznam pod ev. č. [anonymizováno] [číslo] [číslo], ve kterém zejména uvedla, že psa měla na volno a když uslyšela, že za ní někdo jede na koloběžce, psa přivolala a držela ho. Poté, co poškozený projel okolo, psa pustila, ten začal štěkat a vyběhl směrem k poškozenému, který se ohlédl a následně narazil do obrubníku při levém okraji silnice. Poškozený [jméno] [jméno] podal ve věci vysvětlení dne [datum] pod ev. č. [anonymizováno] [číslo] [číslo]. Poškozený uvedl, že jel po uvedené komunikaci z kopce po pravém okraji a všiml si ženy se psem asi [anonymizováno] m před sebou. Pes byl na volno, žena si ho asi přivolala, pes šel k ní a seděl u ní. Když byl na úrovni ženy, pes vyběhl a běžel směrem k němu. Poškozený jel rychleji a soustředil se na cestu, ale měl strach, aby ho pes nekousl, proto se otočil, čímž se koloběžka stala neovladatelnou a poškozený upadl. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] sepsaného nprap. [jméno] [jméno] za policejní orgán bylo zjištěno, že poškozený jel cca půl metru od levého okraje vozovky, když míjel paní se psem, který na něho reagoval štěknutím a po chvíli vyběhl za ním. O nehodě byl PČR sepsán dne [datum] protokol, ze kterého zejména vyplývá, že pes pana [jméno] nijak nenapadl, nedoběhl k němu ani mu nevběhl do cesty. K dopravní nehodě došlo tím, že poškozený se dostatečně nevěnoval řízení, když nesledoval komunikaci před sebou z důvodu otočení se na štěkajícího psa žalované. Žalovaná nezamezila volnému pobíháni psa, který se rozběhl za projíždějícím koloběžkářem. Komunikace, na které k nehodě došlo, je o celkové šíři [anonymizováno] m, rozhledové poměry nejsou v místě dopravní nehody nijak sníženy. Z nákresu dopravní nehody bylo zjištěno, kde se dopravní nehoda odehrála, směr chůze žalované, měr vyběhnutí psa, směr jízdy koloběžkáře a místo, kde došlo k dopravní nehodě. Spis rovněž obsahuje fotodokumentaci místa, kde se nehoda stala, a rovněž fotografie koloběžky, na které poškozený jel. 8. V provedeném dokazování byl rozpor v podaném vysvětlení žalované a podaném vysvětlení poškozeného. Žalovaná uvedla, že psa držela a pustila ho až poté, co poškozený projel kolem. Poškozený pak uvedl, že žalovaná psa pustila již v okamžiku, kdy byl na úrovni žalované. Soud v tomto ohledu uvěřil žalované, neboť je logické, že psa pustila až poté, co žalovaný projel, neboť ho držela, aby neohrozil poškozeného. 9. Soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu: Žalovaná dne dne [datum] ve [údaj o čase] hod. v [obec] v ulici [ulice], ve směru k ulici [ulice] šla po pravé straně komunikace po chodníku se psem, kterého neměla na vodítku. Poškozený [jméno] [jméno] kolem projížděl na koloběžce, žalovaná si psa zavolala a držela ho do doby, kdy poškozený projel kolem. Pes následně udělala několik kroků po chodníku a zaštěkal, poškozený se otočil, spadl a způsobil si zranění. Žalobkyně za jeho léčbu vynaložila náklady ve výši 14 412 Kč. Žalovaná byla [stát. instituce] uznána vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se z nedbalosti dopustila tím, že dne [datum] ve [údaj o čase] hod. v [obec] v ulici [ulice], ve směru k ulici [ulice] šla po pravé straně komunikace po chodníku a jako vlastník psa nezabránila jeho volnému pobíhání po komunikaci, za což jí byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. 10. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 11. Žalobkyně se domáhala svého práva z titulu náhrady nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci. Právo na náhradu těchto nákladů má zdravotní pojišťovna podle § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se právo postižní povahy označované jako regres. Pro vznik práva na náhradu škody musejí být naplněny předpoklady vycházející z předpokladů náhrady škody, a to protiprávní jednání třetí osoby vůči pojištěnci, vynaložení nákladů na úhradu hrazených služeb poskytnutých pojištěnci zdravotní pojišťovnou, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním třetí osoby vůči pojištěnci a vynaložením nákladů na úhradu hrazených služeb na straně zdravotní pojišťovny a zavinění. 12. Zdravotní pojišťovna nemá nárok na náhradu nákladů za hrazené (zdravotní) služby, které byly sice vynaloženy zdravotní pojišťovnou na péči o jejího pojištěnce, avšak nebyly zapříčiněny jednáním třetí osoby, neboť s takovou skutečností zákon její nárok vůči třetím osobám nespojuje. Znamená to, že třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku protiprávního jednání třetí osoby, nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavena najisto. Protiprávní jednání třetí osoby nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4323/2015. 13. Z provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalovaná se dopustila protiprávního jednání, když jako vlastník psa nezabránila jeho volnému pobíhání p