13 C 264/2023-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne [datum] zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu řízení, ve kterém se domáhala nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se žalovanou dne [datum] uzavřela její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]). Tvrdila, že úvěr 30 000 Kč byl vyplacen žalované v hotovosti, a částku měla splatit spolu s poplatkem ve výši dalších 18 930 Kč v 78 sedmidenních splátkách po 628 Kč, kdy splatnost poslední, a tedy celkové doplacení dluhu bylo sjednáno na [datum]. Žalovaná však řádně nehradila, naposledy zaplatila [datum]. Pohledávky za žalovanou nabyla žalobkyně postoupením včetně příslušenství dle smlouvy uzavřené [datum]. 2. Konkrétně nárokovala dlužnou jistinu úvěru ve výši 28 846,28 Kč, dalších 16 523,72 Kč na dlužném poplatku. Za období od [datum] do postoupení [datum] nárokovala kapitalizovaný úrok ve výši 3 214,76 Kč a od následujícího dne pak v sazbě 23,28 % ročně plynoucí z jistiny 28 846,28 Kč do zaplacení. Rovněž zákonný úrok, a to v sazbě 8,5 % ročně, z dlužné jistiny 28 846,28 Kč, počítaný od [datum], kdy uplynula sedmidenní lhůta po úhradě poslední splátky, do [datum], ve výši dalších 3 214,76 Kč, a ode dne [datum] pak rovněž až do zaplacení. 3. Uvedla, že poplatek je tvořen částkou 11 070 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy při úrokové sazbě 23,28 % ročně, odměnou za zpracování zápůjčky 1 500 Kč, a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení 4 020 Kč. V doplnění žaloby uvedla, že na úroku nárokuje dlužných 9 827,57 Kč, 1 363,08 Kč jako neuhrazenou část poplatku za zpracování úvěru, a 3 143,07 Kč za nesplacenou službu komfortního a flexibilního splácení. Zbývajících 2 190 Kč je tvořeno nezaplaceným doplňkovým pojištěním. K němu však nic jiného neuvedla. 4. K výzvě soudu také doplnila, že právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy hodnotila odpovědi žalované na dotazy a ověřovala je z dokladů, které si vyžádala. Toto bylo zaneseno [datum] do zákaznické karty žalované, kde jsou i uvedeny ověřené dokumenty, teprve následně byla uzavřena smlouva. Žalovaná uvedla, že má pravidelný měsíční příjem z mateřské 10 000 Kč, žije v nájmu, další příjem domácnosti činí 18 200 Kč a nemá jiné úvěry, proto předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že je schopna úvěr splácet. 5. Žalobkyně současně namítala, že kdyby údaje uváděné žalovanou nebyly správné, dopouštěla by se žalovaná úvěrového podvodu, který není povinností poskytovatele přezkoumávat. U nižších půjček na kratší dobu nelze pak po věřiteli požadovat až detektivní prověřování sdělovaných informací. Nesplnění povinnosti ověřit úvěruschopnost také podle žalobkyně k datu uzavření smlouvy nezpůsobovalo absolutní neplatnost smlouvy. Podpisem zákaznické karty žalovaná potvrdila úplnost, přesnost a správnost údajů. Žalobkyně dále odkazovala na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97, podle kterého postačuje, že doklady k rozhodným údajům ohledně úvěruschopnosti měl poskytovatel v době sepsání smlouvy, kdy není důvod pochybovat, že mu byly předloženy. 6. Dále žalobkyně poukazovala na to, že poplatek za zpracování úvěru je paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, které budou žalované poskytovány věřitelem minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Jelikož jde o cenu plnění ve smyslu § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nevztahuje se na ně požadavek přiměřenosti, jak je potvrzeno i ve stanovisku NS ČR Cpjn 203/2013. 7. Doplnila, že úrok 11 070 Kč byl vyčíslený sjednanou sazbou za celou dobu trvání smluvního vztahu, a představuje cenu půjčených peněz. Poplatek za zpracování zahrnuje správu interního systému věřitele a zadávání dat do něho, a vyhledávání žadatele v databázích. Poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení pak představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti přímo v místě bydliště žalované obchodním zástupcem. Službu si zvolila žalovaná při sjednávání smlouvy, a byla vyrozuměna, že je zpoplatněna. Nahrazuje náklady, které by jinak za platby musela žalovaná hradit poště nebo bance. Každá z úplat má jinou funkci, a žalobkyně má tak nárok sjednat vedle sebe, jako úroky, tak poplatek zahrnující služby. 8. Pokud soud žádal o původní splátkový kalendář s rozkladem plánovaných splátek na jednotlivé nároky, aby bylo možné zjistit vznik dluhu na jistině a na úrocích a poplatcích právě v nárokované výši s ohledem na to, co bylo ujednáno původně, tak na tuto výzvu nebylo nijak reagováno. Žalobkyně zmiňovala, že již přílohou žaloby byla tabulka umoření, což je však něco jiného, a nelze z toho zjistit právě původní rozpis splátek. Zůstalo tak ohledně plateb pouze tvrzení, že žalovaná uhradila celkem 2 900 Kč, ze kterých byla použita na úhradu jistiny částka 1 153,72 Kč a na poplatek pak částka 1 746,28 Kč, s tím že platba byla poměrně rozdělena na dílčí části poplatku. V tabulce umoření je pak nikoliv původní plán, ale to, jak bylo se splátkami skutečně provedenými naloženo. Není tak možné ověřit, zda je vykazována správná dlužná částka v souladu s původní kalkulací, ani kdy a v jakém rozsahu nastalo prodlení s tou kterou částí tvrzeného dluhu. 9. Žalovaná se k věci samé nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. Tedy ani nemohla učinit rozhodné skutečnosti nespornými. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou stran, neboť právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Provedeny tak byly jen ty listinné důkazy, které předložila žalobkyně, a z nich vycházeno. 10. Soud provedl v prvé řadě důkaz smlouvou o úvěru a žádostí o spotřebitelský úvěr, která jí předcházela. Z dokumentu nazvaného„ Zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr“ bylo zjištěno, že žalovaná podepsala [datum] vyplněný formulář [anonymizováno], kde je uvedena požadovaná výše úvěru 30 000 Kč s měsíční splatností na 2 roky. Totožnost žalované byla ověřena z OP, kdy dále uvedla, že má základní vzdělání, je svobodná, nemá partnera (že by tomu tak bylo, nebylo zaškrtnuto), a že žije v nájmu, bez spolubydlícího. Jako zdroj příjmu byla vyplněna částka 10 000 Kč, kdy byl předložen výměr z [datum] s tím, že žalovaná je na mateřské dovolené, dále dva bankovní výpisy. Dále žalovaná uvedla, že nevlastní auto, a vyživuje jednu osobu. Přestože byl uveden jen jeden zdroj jejího příjmu, byly připsány„ další“ čisté příjmy domácnosti 18 200 Kč, aniž by však bylo zřejmé, o jaký příjem a čí se tedy jedná, když žalovaná žije sama a nemá partnera. Tento příjem pak nebyl nejen nijak konkretizován, ale patrně ani nijak ověřován, a nelze zjistit, o co se vůbec mělo jednat. 11. Bankovní výpisy, ze kterých by bylo možné zjistit o žalované a její situaci, včetně jejích pravidelných výdajů podstatně více, nebyly předloženy. Dále byly toliko odhadnuty její měsíční výdaje na 5 800 Kč, aniž by bylo jasné, zda to mají být všechny její výdaje. Výše nájemného nebyla nijak řešena ani zaznamenána, přestože měla být předložena nájemní smlouva, stejně tak služby spojené s bydlením, což je jedna z největších nákladových položek, a zejména u jednočlenné domácnosti (jeden dospělý) zcela zásadní výdaj. V částce 5 800 Kč rozhodně nemůže být zahrnuta, ta možná pokrývá stěží měsíční náklady na obživu jednotlivce, přitom žalovaná vyživuje i další osobu. Jaké jsou tedy alespoň základní nutné výdaje žalované měsíčně, z tohoto dokumentu nelze zjistit. 12. Argumentace rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 je v podstatě nepřípadná, neboť problém není v tom, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně měla doklady předkládané žalovaným jen v době sepisu smlouvy, ale v tom, že měla toliko a pouze informace a doklady o mateřské, a žádné jiné doklady k zásadním tvrzeným nekonkretizovaným příjmům v téměř dvojnásobné výši mateřské. Doklady k výdajům na bydlení sice měly být předloženy, ale nezaznamenaly se, a zjevně nebyly započteny do odhadovaných zcela minimálních výdajů. Celkový příjem domácnosti žalované měl být navýšen dalším čistým příjmem více jak 18 tis. Kč, ke kterému však žádný doklad ani v době uzavření smlouvy nebyl předkládán. [jméno] žalovaná uvedla, že žije sama, a má jen jeden zdroj příjmu, což vyvrací, že by domácnost sama o sobě, na jejíž zařízení si měla půjčku brát, mohla generovat jakýkoliv další příjem. Nebyl uveden nejen partner, ale ani spolubydlící. Taková situace, kdy jsou bez jakékoliv specifikace uvedeny„ další“ příjmy, tyto nijak nedoloženy ani nekonkretizovány, se u [anonymizováno] v řešených kauzách pravidelně opakuje, a ústí v závěr, že se účelově a systematicky navyšovaly příjmy žadatelů, aby došlo k uzavření smluv a naplnění finančních zájmů [anonymizováno] či jeho zástupců, přestože zde potřebné příjmy žadatelů patrně (stejně jako v tomto případě, bez oněch„ dalších“ příjmů domácnosti) nebyly. 13. V soudním řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 2/2023 byl uveden také jediný zdroj příjmů žalované, a to invalidní důchod ve výši 9 826 Kč. Současně však byly připsány i osta