13 C 43/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala úhrady dlužného vyúčtování z dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] s tím, že jde o pohledávku původně její právní předchůdkyně [právnická osoba], od které ji nabyla postoupením dle smlouvy z [datum]. 2. Konkrétně nárokovala nedoplatek ve výši 10 040,56 Kč z vyúčtování provedeného fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum], splatnou [datum], ode dne následujícího po splatnosti faktury pak žalobkyně nárokovala též zákonný úrok z prodlení. 3. Žalovaná se k věci samé nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. Tedy ani nemohla nárok uznat, ani učinit rozhodné skutečnosti nespornými. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou stran, když právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. 4. Soud provedl důkaz smlouvou na sdružené služby dodávky elektřiny, ze které zjistil, že ji [právnická osoba] podepsala dne [datum] na shora uvedené odběrné místo, podpis žalované připojen není, namísto něho je pouze předtištěná poznámka, že smlouva byla zákazníkem sjednána elektronicky. Z faktury [číslo] bylo dále zjištěno, že za tvrzené období byl vyúčtován nedoplatek v žalované výši, kdy z faktury však vyplývá jen to, že toto vyúčtování bylo sepsáno, proti podpisu však předáno nebylo, ani jinak z něho neplyne, že by se dostalo do dispozice žalované. Toto pak nelze dovodit ani z dalších předložených listin žalobkyní, které navrhla k důkazu, kdy oznámení o postoupení pohledávky z [datum] bylo dle textu zasláno bez příloh, a stejně tak předžalobní výzva z téhož dne, ani těmito tak nebylo možné prokázat (ve spojení s dalším), že by se vyúčtování dostalo do dispozice žalované. Ze samotného vyúčtování nelze rovněž dovodit, že by žalovaná potvrzovala správnost údajů v něm, a přestože jsou v něm odečítány platby ve výši 7 000 Kč celkem, kdo je zaplatil, a zda se tak skutečně stalo, ze samotného vyúčtování rovněž nelze zjistit. Není možné rovněž dovodit, že by předložená smlouva obsahovala projev vůle žalované, když její podpis schází, a text smlouvy s ním přitom počítá, dokonce smlouva nabývá platnosti až dnem podpisu zákazníkem. 5. Tvrzený vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se po právní stránce řídí jednak obecnými ustanoveními o kupní smlouvě dle § 2079 a násl. o. z. a dále speciálními předpisy, především zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. 6. Aby mohla žalobkyně v řízení uspět, musela by prokázat nejen, že žalovaná měla uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny, což se jí v řízení nepodařilo, ale i to, že žalované tato dodávka byla řádně vyúčtována, a že se vyúčtování se všemi náležitostmi stanovenými vyhl. č. 70/2016 Sb. (v té době účinné) dostalo do dispozice žalované. Smlouva sice nevyžaduje písemnou formu, nicméně je třeba prokázat, že se její strany skutečně domluvily na tvrzeném obsahu. Žalobkyně však předložila jako jediný důkaz smlouvu připravenou k podpisu, která však podepsána žalovanou není, a ohledně údaje, že byla žalovanou elektronicky sjednána, pak žalobkyně ani nic netvrdila. Toliko z předložené listiny připravené k podpisu, není bez dalšího možné učinit závěr, že se takto žalovaná skutečně zavázala, když sama listina opakovaně na podpis odkazuje, a odvíjí od něho samotnou platnost smlouvy, jakož i vázanost dalšími dokumenty. Závěr, že byla smlouva uzavřena pak nelze učinit ani ve spojení se sepsaným vyúčtováním, které rovněž nenese podpis žalované, aby bylo možno dovodit, že potvrzuje jeho správnost či jeho doručení, natož pak, že by nárok uznávala nebo potvrzovala existenci smluvního vztahu. 7. Soud tak z navržených důkazů nemohl dospět k závěru, že předložená nepodepsaná smlouva skutečně obsahuje projev vůle žalované, a že byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách. V takovém případě by žalobkyni mohlo být vyhověno, pokud by prokázala, že dodávka byla skutečně, byť bez právního titulu, provedena právě žalované, a proto je povinna to, co jí bylo poskytnuto, uhradit, neboť se ve smyslu § 2991 o. z. na úkor dodavatele bezdůvodně obohatila. O tom by soud žalobkyni, pokud by se jednání zúčastnila poučil, a vyzval ji k doplnění tvrzení a především důkazů, neboť to, co bylo předloženo, neumožňuje učinit závěr, že skutečně žalovaná v daném místě odebrala v tvrzeném rozsahu od právní předchůdkyně žalobkyně elektřinu, za kterou je nárokována úhrada. Že se jednalo právě o žalovanou, která směřovala k odběru elektřiny od [právnická osoba] by mohlo být podloženo i jejími platbami, kdy celková částka toho, co mělo být zaplaceno je uvedena ve vyúčtování, a odečítána, nelze však z vyúčtování zjistit, kdo tyto platby provedl konkrétně, zda to tedy byla skutečně žalovaná, ani to, že k nim opravdu došlo. I v tomto směru by soud poučil a vyzval žalobkyni, pokud by se jednání zúčastnila, kdy, pokud by zálohy dle návrhu smlouvy opravdu hradila žalovaná, bylo to prokázáno, a činila je s odkazem na předkládanou smlouvu, např. podle údajů v ní uvedených, pak by bylo možno dospět k závěru, že jde o smlouvu žalované a odběr podle ní, nebo alespoň odběr žalované. 8. Za situace, která však v řízení nastala, nebylo možné žalobě vyhovět, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno, ani o tom, že by žalovaná měla smluvní vztah s [právnická osoba], a že jí bylo řádně do dispozice dodáno vyúčtování, ani, že by právě žalované tato společnost dodávala bez uzavřené smlouvy, a v jakém množství a hodnotě se tak stalo. 9. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník, pokud je uzavřena smlouva, dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním byl zákazník, který má uzavřenou smlouvu, seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice, a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži. 10. V případě, že jde o odběr, u kterého existence smlouvy není prokázána, musí být prokázáno, kdo skutečně elektřinu odebral (na rozdíl od smluvního vztahu, kde hradí ten, kdo dodávku sjednal bez ohledu na to, zda probíhá pro něho samotného), a dále pak i to, kolik bylo skutečně dodáno, a v jakém rozsahu vzniklo bezdůvodné obohacení. Zde by bez dalšího ani vyúčtování samo o sobě nestačilo, ale bylo by třeba skutečně dodané množství prokázat, např. provedenými odečty, a prokázat i výši obohacení. 11. Ani jedna ze situací nebyla žalobkyní důkazně pokryta, a proto soud žalobu zamítl, neboť, že by šlo o smluvní vztah a řádné vyúčtování, které se dostalo do dispozice žalované, nebylo prokázáno, ale žalobkyně neprokázala ani to, že by [právnická osoba] dodávala skutečně žalované, v jakém množství, a co do jaké částky se tak žalovaná obohatila. Poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. pro její absenci u jednání nebylo možné, kdy jde o poučení poskytování pouze při jednání a jde k tíži účastníka, pokud se rozhodne jednání neúčastnit. 12. Za stavu řízení, který takto nastal, tak bylo i bezpředmětné zabývat se legitimací aktivní a provádět důkazy k tomu, že pohledávka, která nebyla prokázána, přešla na žalobkyni, když přiznána nemohla být vůbec a nikomu. Další dokazování tak soud již jako nadbytečné neprováděl, když by na věci nemohlo nic změnit, a žalobu v celém rozsahu zamítl. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Plně úspěšná byla v tomto případě žalovaná, které však žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že na jejich náhradu nemá žádná z účastnic nárok.