16 C 218/2022-71 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobci se domáhali určení, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí p. p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům a p. p. [číslo] ostatní plocha, p. p. [číslo] ostatní plocha, p. p. [číslo] trvalý travní porost, p. [parcelní číslo] ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), je ke dni úmrtí [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem naposledy [ulice a číslo], [okres] [anonymizováno] – [ulice] [anonymizováno], [PSČ] [okres] (dále též jen„ zemřelý otec“). Žalobu odůvodnili zejména tím, že jsou dětmi [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], zemřelého [datum]. Manželství rodičů dětí bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 21. 3. 2013. Otec žalobců zemřel bez zanechání závěti, dědictví je projednáváno notářkou [titul] [příjmení] pod sp.zn. [spisová značka] otec žalobců daroval dne [datum] předmětné nemovitosti žalovanému, darovací smlouva byla sepsána formou notářského zápisu notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v její kanceláři. V době uzavření smlouvy byl však zemřelý otec vážně [anonymizováno] a upoutaný na lůžko a nebyl schopen se do kanceláře JUDr. [příjmení] dostavit. V danou dobu byl také pod silnou medikací a nebyl proto schopen posoudit důsledky svého chování. Naléhavý právní zájem spatřují v tom, že je v jejich zájmu, aby bylo určeno, zda zde jejich právo je, či nikoliv, a aby se předmětné nemovitosti vrátily do dědického řízení a pozůstalost byla vypořádána tak, jak by byla, kdyby nedošlo k uzavření darovací smlouvy, a nebyla krácena práva žalobců z vypořádání dědictví. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zejména uvedl, že nárok uplatněný v žalobě v plném rozsahu neuznává. Žalovaný namítal nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně, za níž považoval matku nezletilých dětí [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], neboť ta nemá žádný právní zájem na učení vlastnictví předmětných nemovitých věcí. Žalovaný uvedl, že za žalobkyni považuje matku nezletilých, jak je uvedeno v původním znění žaloby, neboť toto nelze změnit pouhým doplněním žaloby, v němž budou bez souhlasu žalovaného měněni účastníci řízení. Žalovaný uvedl, že k záměně účastníků souhlas neuděluje. Nezletilé děti nemají na určení vlastnictví naléhavý právní zájem, neboť nejsou v žádném právním vztahu k žalovanému. Žalovaný dále uvedl, že není možné formulovat žalobní petit, jak byl uvedený v žalobě, neboť přiznává právo již neexistující osobě. Žalovaný dále nesouhlasil s tvrzením, že by předmětná darovací smlouva měla být neplatná. Zemřelý otec byl v době uzavřené smlouvy plně svéprávná a nijak nebyla omezena jeho způsobilost k tomuto právnímu jednání. Zemřelý otec v době uzavření darovací smlouvy zároveň netrpěl žádnou [anonymizováno] poruchou, která by ho jakkoli omezovala v jeho právním jednání a byl si plně vědom obsahu a podstaty svého právního jednání ve formě darovací smlouvy. Zemřelý otec se rozhodl vzhledem ke svému zhoršujícímu se [anonymizováno] stavu darovat nemovité věci označené v Darovací smlouvě jednomu ze svých dětí. Žalovaný byl se zemřelým otcem v posledních dnech jeho života, nezletilé děti nejevily o otce zájem. Tvrzení ohledně [anonymizováno] stavu zemřelého otce uvedená v žalobě jsou zcela nepravdivá. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění: Z notářského zápisu NZ [číslo] sepsaného dne [datum] notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že mezi [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalovaný byla ve formě notářského zápisu uzavřena darovací smlouva, kterou [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovanému daroval předmětné nemovitosti. Notářka mj. potvrdila, že právní jednání obsažené v tomto notářském zápise je v souladu s právními předpisy, zejména s občanským zákoníkem a katastrálním zákonem a případně dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis. 4. Z rodných listů žalobců bylo zjištěno, že jsou dětmi zemřelého [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně], narozené [datum]. 5. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka] vydaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako soudní komisařkou, bylo zjištěno, že žalovaný byl ustanoven správcem celé pozůstalosti po zemřelém otci, a to zejména ve vztahu k jeho obchodnímu závodu a podnikatelské činnosti vykonávané pod identifikačním [číslo] jakož i ve vztahu k podílu zůstavitele ve společnosti [právnická osoba], identifikační číslo [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Dále bylo zjištěno, že účastníky dědického řízení byli pozůstalý syn [celé jméno žalovaného] (žalovaný), pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalovaného], pozůstalá nezletilá dcera [celé jméno žalobkyně] a pozůstalý nezletilý syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Soud tímto usnesením potvrdil dědictví dědicům ze zákona v I. dědické třídě ve smyslu uvedené dohody. 6. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soud udělil za nezletilé děti souhlas k podání předmětné žaloby. 7. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka] vydaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako soudní komisařkou, bylo zjištěno, jakým způsobem bylo vypořádáno dědictví po zemřelém otci. Dědictví bylo vypořádáno dohodou dědiců, na základě které mj. žalobci nabyli rovným dílem, tedy každý jednou polovinou spoluvlastnický podíl 1/2 na jednotce bytu [číslo] vymezené v budově [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] - [anonymizováno] (byt. dům) stojící na pozemku parcele [číslo] v [katastrální uzemí], která je jako celek spojena s podílem [číslo] na společných částech budovy [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] - [anonymizováno] (byt. dům) stojící na pozemku parcele [číslo] v [katastrální uzemí] a se stejným podílem, tedy podílem [číslo] na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí jako parcela [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), vše v [katastrální uzemí], uvedené nemovitosti jsou zapsány na listech vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a to proti povinnosti uhradit dluh zůstavitele vůči společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], z titulu smlouvy o hypotečním úvěru, reg. [číslo] na základě které vedla pro zůstavitele úvěrový účet [číslo] [bankovní účet], ve výši ke dni úmrtí zůstavitele dle sdělení společnosti [částka]. Pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalovaného] nežádal z pozůstalosti ničeho. 8. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům: 9. Účastníci jsou dětmi zemřelého otce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného]. Zůstavitel dne [datum] uzavřel se žalovaným formou notářského zápisu darovací smlouvu, kterou na žalovaného převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Dne [datum] otec zemřel. Pozůstalostní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a jeho účastníky byli pozůstalý syn [celé jméno žalovaného], pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalovaného], pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalovaného] a pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně] jako dědicové ze zákona v I. dědické třídě. Dědictví bylo rozděleno dohodou dědiců, na základě které byla pozůstalost rozdělena mezi pozůstalého syna [celé jméno žalovaného], pozůstalého syna [jméno] [celé jméno žalovaného] a pozůstalou dceru [celé jméno žalobkyně]. Pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalovaného] nežádal z pozůstalosti ničeho. 10. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 11. Žalovaný předně namítal, že na žalující straně v řízení nevystupují nezletilé děti, nýbrž matka nezletilých dětí je [celé jméno žalobkyně], [datum narození], jak bylo uvedeno v původním znění žaloby, neboť nedošlo k záměně účastníka na straně žalobce, se kterým by jako žalovaný nesouhlasil, a matka nezletilých dětí není aktivně legitimována k podání. Námitku žalovaného považuje soud za nedůvodnou. Dle názoru soudu v řízení na straně žalobců vystupují jako žalobci, což vyplývá z obsahu žaloby a rovněž z rozhodnutí opatrovnického soudu o schválení právního jednání. Změnu označení účastníků na základě doplnění žaloby soud považuje za pouhé upřesnění označení účastníků, nikoliv záměnu. Na účastenství pak nemá vliv označení účastníků v informačním systému soudu, na základě kterého jsou sestavována záhlaví vzorových usnesení, jako např. výzev k vyjádření k žalobě. Nezletilé děti jsou jako dědi