17 C 106/2022-32 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 197,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 197,96 Kč od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] byla ukončena smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie uzavřená mezi obchodníkem s elektřinou a žalovaným, žalobkyně jakožto provozovatelka distribuční soustavy následně udělila příkaz k demontáži elektroměru, ta však nemohla být z důvodu neumožnění přístupu provedena. Odebíraná elektřina byla měřena nainstalovaným elektroměrem v. [číslo]. Dne [datum] bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa žalovaného], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon). Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny činil [anonymizována dvě slova] kWh, s tímto stavem byla i ukončena smlouva ze strany obchodníka s elektřinou. Stav zjištěný při kontrole techniky ze dne [datum] činil 11 [anonymizováno] kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny představuje rozdíl uvedených stavů, tedy [anonymizováno] kWh. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Tedy [anonymizováno] kWh x 5, [číslo] Kč/kWh = [částka]. Dále dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů ve výši [částka] vč. DPH představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyúčtovány žalobkyni. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 16 197,96 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 4 797,30 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky, a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 273,57 Kč vč. DPH. Žalobkyně žalovanému vystavila dne [datum] fakturu [číslo] splatnou dne [datum]. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o připojení odběrného místa ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uzavřel smlouvu, na základě které bylo připojeno k distribuční soustavě odběrné [adresa žalovaného]. Z protokolu o kontrole odběrného místa a z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa a odběrné místo bylo zajištěno a zaplombováno a elektroměr demontován. Stav elektroměru činil ke dni provedené kontroly 11 [anonymizováno] kWh. Ze stanovení výpočtu náhrady školy se podává, že náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny činí [částka] ([anonymizováno] kWh x 5, [číslo] Kč/kWh) a náklady spojené se zjišťováním a nápravou důsledků neoprávněného odběru elektřiny činí částku [částka]. Z daňového dokladu ze dne [datum] [číslo] vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 16 197,96 Kč se splatností dne [datum], přičemž předmětem vyúčtování byla náhrada škody za dobu trvání neoprávněného odběru a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru. Žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky upomínkou ze dne [datum]. 4. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o připojení k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí v odběrném místě [adresa žalovaného]. Tato byla uzavřena i v období, kdy nebyla k odběrnému místu uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, tedy ode dne [datum], a v tomto období tak byla neoprávněně odebírána elektrická energie podle § 51 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. Při kontrole dne [datum] v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. bylo zjištěno množství neoprávněně odebrané elektřiny [anonymizováno] kWh, tedy v částce [částka]. Žalobkyni dále náleží podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb. nárok na úhradu prokazatelných nákladů vynaložených na zjišťování a přerušení neoprávněného odběru elektřiny v částce 11 273,57 Kč. Žalovaný neoznačil ani nepředložil žádný důkaz, že by žalovanou částku uhradil, případně že jeho povinnost k úhradě žalované částky nevznikla či zanikla na základě jiné skutečnosti. 6. Vzhledem k tomu, že z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývají tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do dne splatnosti vystaveného daňového dokladu, octitl se s placením dluhu v prodlení, a proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů účastníka nezastoupeného zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř., kterému náleží odměna stanovená v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou učiněných úkonů.