17 C 227/2023-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že není výlučným vlastníkem osobního automobilu tovární značky Ford Focus, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Svůj návrh odůvodnil následovně. Žalobce s žalovaným dne [datum] uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej osobního automobilu Ford Focus, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalovaný ve lhůtě do 10 dní od koupě vozidla vozidlo nezapsal změnu zápisu osoby vlastníka předmětného automobilu do registru motorových vozidel, přestože od žalobce obdržel plnou moc. K přepisu vlastnictví vozidla do dnešního dne nedošlo, přestože byl žalovaný opakovaně telefonicky kontaktován a byl mu taktéž zaslán doporučený dopis. Žalobce se pokusil o přepis vozidla na Magistrátu města Liberec, odbor dopravy, na schůzku se však žalovaný nedostavil a ani neomluvil svoji nepřítomnost. Žalobce je proto nadále veden jako vlastník předmětného automobilu. Žalobce vyčerpal všechny prostředky k ochraně proti nečinnosti žalovaného, přičemž bez součinnosti žalovaného nelze přepisu vlastnictví dosáhnout, a proto žalobci nezbylo než se domáhat určení vlastnictví vozidla soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud nařídil jednání ve věci na den [datum] a zaslal žalobci a žalovanému předvolání k jednání. Předvolání bylo žalobci i žalovanému řádně doručeno, přičemž žalovanému bylo doručeno tzv. náhradním způsobem v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se však k jednání nedostavil ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud proto věc projednal a rozhodl bez jeho účasti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi stranami dne [datum] soud zjistil, že se žalobce, jakožto prodávající, zavázal žalovanému prodat osobní automobil [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] a žalovaný se zavázal uhradit žalobci kupní cenu 6 000 Kč s tím, že vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny. V kupní smlouvě je dále uvedeno, že žalobce obdržel částku 5 000 Kč v hotovosti a zbývající část bude předána kupujícímu do [datum] Kupní smlouvou se žalovaný dále zavázal, že provede do [datum] přepis vozidla v registru vozidel. Dle čestného prohlášení žalobce byla žalobci kupní cena doplacena. 5. Z dopisu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl ke změně zápisu osoby vlastníka osobního automobilu upomínán, přičemž dopis byl odeslán žalovanému dle podací stvrzenky dne [datum] na adresu žalovaného uvedenou v kupní smlouvě. 6. Z protokolu Magistrátu města Liberec, odboru dopravy, ze dne [datum] se podává, že žalobce se dostavil na oddělení registru motorových vozidel ve věci změny zápisu vlastnictví předmětného vozidla s tím, že žalovaný se nedostavil. Lustrací bylo zjištěno, že nebyla provedena evidenční ne starší 30 dní. Jelikož vozidlo užívá třetí osoba, nebyl žalobce schopen evidenční kontrolu provést. Žalobce byl dále se zastavením řízení ve věci změny vlastníka a informován o možnosti řešit věc soudní cestou. 7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem, co by prodávajícím, a žalovaným, co by kupujícím, byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl osobní automobil [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], na základě které vlastnické právo k předmětu koupě přešlo na žalovaného. Žalovaný neprovedl přehlášení vozidla v evidenci motorových vozidel, byť k tomu byl žalobcem vyzýván. Řízení o zápisu změny vlastníka i provozovatele vozidla v registru silničních vozidel bylo zastaveno, neboť žalobce nebyl schopen doložit doklady vyžadované zákonem nutné pro zápis změny a žalovaný neposkytl potřebnou součinnost. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Žalobce se domáhá určení, že není výlučným vlastníkem předmětného osobního automobilu, za situace, kdy je zapsán v evidenci silničních vozidel a technickém průkazu jako jeho držitel a vlastník, přestože kupní smlouvou vlastnictví vozidla nabyl žalovaný. Žalobce má proto ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na navrhovaném určení, neboť bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel a soudní rozhodnutí je tak jediným podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem ke změně zápisu vlastníka vozidla. 9. Mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen občanský zákoník, na jejímž základě žalobce převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Vlastnické právo bylo převedeno ve smyslu § 1099 občanského zákoníku zaplacením kupní ceny. V rozporu s ustanovením § 4 odst. 2 písm. a) o podmínkách provozu na pozemních komunikacích je v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla zapsán žalobce. 10. Jelikož je žalovaný, ač tento není vlastníkem předmětného vozidla, v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník, a nemůže se změny zápisu domoci bez ingerence žalovaného, který tuto součinnost neposkytl, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony spočívající v podání žaloby a účasti při jednání, tedy celkem ve výši 600 Kč.