19 C 189/2023-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to dne [datum]. Dne 6.5.2022 žalovaný zaslal žalobci odstoupení od Smlouvy v souladu s čl. 9 Smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Podle Podmínek pak platí, že při odstoupení od smlouvy zákazník vrátí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od odeslání odstoupení od smlouvy na účet žalobce jistinu spotřebitelského úvěru. Žalobce do dnešního dne od žalovaného ničeho neobdržel, ačkoliv tak měl učinit do 5.6.2022, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobce. Žalobce dne 26.9.2022 zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla dne [datum] žalovanému na jeho bankovní účet vyplacena částka 50 000 Kč. Dne 6.5.2022 žalovaný oznámil žalobci, že od smlouvy [číslo] odstupuje, a to v souladu s čl. 9 Smluvních podmínek, jež byly nedílnou součástí formuláře Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle čl. 9. Podmínek při odstoupení od Smlouvy zákazník vrací žalobci na účet bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od odeslání odstoupení od smlouvy, na účet žalobce jistinu spotřebitelského úvěru, pokud mu již byla vyplacena. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalovanému byla jistina úvěru vyplacena, avšak po odstoupení od smlouvy ji žalobci nevrátil. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k navrácení částky 50 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. O odeslání výzvy žalovanému pak svědčí poštovní dodejka. 5. V řízení bylo prokázáno, že žalobci vznikl nárok na bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru na základě které, žalobce zaslal bezhotovostním převodem na účet žalovaného částku 50 000 Kč. Žalovaný poté od smlouvy odstoupil, žalobce tak plnil žalovanému z právního důvodu, která odpadl. Žalovaný byl proto žalobcem vyzván k vrácení zaslané částky dopisem ze dne 26.9.2022, na výzvu však nijak nereagoval a ničeho nevrátil. Jelikož žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný v řízení ničeho netvrdil, vrácení částky neprokázal, bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 466,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1 550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 650 Kč ve výši 1 816,50 Kč 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.