31 C 240/2023-35 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal zaplacení částky 25 600 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. s tím, že strany dne [datum] uzavřely smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] s počátkem pojištění téhož dne. Dne [datum] dle záznamu Policie ČR způsobil neznámý řidič dopravní nehodu a místo nehody opustil, poškozená škodnou události žalobci nahlásila [datum], žalovaný [datum] s tím, že sám řídil, [datum] byl pak žalovaný uznán vinným z přestupku, že nechal neznámou osobu řídit své vozidlo. Poškozené byla dne [datum] vyplaceno pojistné plnění 25 600 Kč. Žalobkyně uplatňuje postižní právo vůči žalovanému jako pojištěnému, neboť bez zbytečného odkladu písemně neoznámil škodnou událost a ztížil, resp. znemožnil řádné šetření žalobkyně, které se má dle [anonymizována dvě slova] [spisová značka] i k postižnímu nároku. Událost žalovaný oznámil [datum], po 19 dnech a přitom uvedl, že vozidlo sám řídil, dle nahlášení poškozené řidič vozidla nebyl zjištěn a místo dopravní nehody opustil, nenahlásil dopravní nehodu, žalovaný tak neumožnil objektivní vyšetření nehody a postižních důvodů, ve smyslu zjištění řidiče a jeho postihu. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ničeho nedoložil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Pojistný vztah stran byla založen na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] zaplacením prvého pojistného k vozu [anonymizováno] [registrační značka] (dále jen vůz [příjmení]), jehož byl žalovaný provozovatel, žalovaný tak zde vystupoval jako pojistník a pojištěný. Pojistný vztah trval dle detailu pojistné smlouvy v době nehody [datum]. Dne [datum] poškozená [jméno] [příjmení] nahlásila žalobci nehodu ze dne [datum], při které neznámý řidič narazil do jejího zaparkovaného vozidla, způsobil škodu a z místa ujel, poškozená označila šetření Policií ČR, svědka a kamerové záznamy, žalobce v hlášení zaznamenal datum prohlídky [datum], prohlídka [datum] je doložena i Zápisem o poškození vozu [jméno] [příjmení]. Žalovaný stejnou nehodu žalobci dle hlášenky nahlásil [datum] s tím, že jako pojištěný řídil vozidlo při nehodě [datum]. [ulice] nehoda z [datum] byla šetřena Policií ČR pod sp.zn. KRPL [číslo] [číslo] dle Relace nehody: neznámý řidič narazil a poškodil vůz [jméno] [příjmení] [registrační značka] dne [datum] řádně zaparkovaný v ulici [ulice a číslo], [obec], řidič na místě nebyl zjištěn, z místa ujel, neučil opatření dle z.č. 361/2000 Sb., poškozené vozidlo bylo nafoceno. Žalovaný se dle zprávy Magistrátu města Liberec ze dne [datum] dopustil přestupku z nedbalosti tím, že jako provozovatel svěřil řízení vozidla [anonymizováno] [registrační značka] osobě, o které neznal údaje potřebné k určení její totožnosti a tato osoba se stala účastníkem dotčené dopravní nehody z [datum], rozhodnutí nabylo právní moci [datum], o viníku dopravní nehody rozhodováno nebylo. Dle výpisu platby byla ve prospěch poškozené [datum] na účet [číslo] převedena žalobcem částka 25 600 Kč na základě pojistné smlouvy mezi stranami sporu. Jedná se o vyplacení dle faktury ze dne [datum] [číslo] vystavené poškozené po opravě jejího vozu ve prospěch dodavatele opravy [jméno] [příjmení] na účet č. [bankovní účet] Doložena byla předžalobní výzva ze dne [datum], [datum] a [datum], dle poslední výzvy doložené včetně dokladu o vypravení bylo žádáno o úhradu žalované částky do [datum]. Závazkový vztah mezi účastníky se řídí ustanovením § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon). V souladu s ust. § 10 odst. 1 z.č. 168/1999 Sb. má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný dle písm. b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, dle písm. c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, dle písm. e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3. Povinností dle § 8 odst. 1 citovaného zákona se rozumí povinnost pojištěného bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Šetření škodné události je dle § 9 odst. 3 zákona pojistitel povinen provést bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Soud má za prokázaný vznik a trvání pojistného vztahu mezi stranami v době vzniku pojistného události, nehody na druhém vozidle. Žalovaný jako provozovatel, pojistník a pojištěný vozu [anonymizováno] dle šetření Policie ČR neohlásil dopravní nehodu vozidlem zapříčiněnou, rovněž až po faktickém šetření [datum] k podnětu poškozené z [datum] dne [datum] oznámil pojistnou událost vozem [anonymizováno] způsobenou, zde se označil jako řidič a dle šetření Policie ČR by to byl on, kdo opustil místo dopravní nehody. Přestupkově je pak odpovědný za to, že neznámou osobu svěřil řízení jím provozovaného vozidla [anonymizováno]. Žalobce po šetření pojistné události [datum] proplatil dne [datum] škodu na vozu jako cenu oprav. Soud tak má za to, že žalovaný dle šetření Policie ČR ve spojení se svým ohlášením pojistné události neohlásil dopravní nehodu a bez zbytečného odkladu ani pojistnou událost tak, aby mohl žalobce provést řádné šetření, šetření sice bylo bezodkladně provedeno na podkladě hlášení poškozené, ovšem skutkový stav nemohl být vůbec zjištěn dle skutkové verze žalovaného, ta přišla až [datum]. Řádné šetření se přitom vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, ale tako k důvodům, proto které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok (NS ČR sp.zn. 25 Cdo 1791/2008). Nadto ve správním řízení podával žalovaný zjevně jinou verzi pojistné události o řízení neznámým řidičem, ovšem i v této verzi dle soudu jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny dopravní nehody, neboť svěřil řízení provozovaného vozidla osobě, u které neznal údaje potřebné k určení totožnosti. Žalovaný tak naplnil předpoklady povinnosti nahradit žalobci jako pojistiteli to, co za pojištěného, žalovaného, plnil, zde škodu na druhém vozu 25 600 Kč. Naposledy žalobce žádal částku uhradit do [datum], protože zaplaceno nebylo (nic jiného v řízení nevyšlo najevo), vznikl nárok i na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. Soud žalobě jako důvodné vyhověl, žalobce prokázal žalobní tvrzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci úspěšnému v řízení nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 881,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 024 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 600 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč.