32 C 230/2022-22 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 12 684 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] neměl v době od 18. 4. 2019 do 8. 9. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle § 24c) odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb.; je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 24 c) odst. 2 téhož zákona se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Denní sazba příspěvku podle přílohy zákona dle bodu 3 pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg činí 86 Kč, základ příspěvku pak činí 12 384 Kč (denní sazba x počet dnů), poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, výzva byla žalovanému doručena 14. 2. 2020. Žalovaný svoji povinnost v zákonné lhůtě dobrovolně nesplnil, proto mu žalobce zaslal dne 21. 1. 2022 upomínku. Příspěvek ve výši 3.050 Kč včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč se stal splatným dne 15. 3. 2020. Žalovaný tento svůj dluh neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním ještě před podáním žaloby, žalobce požaduje úhradu zákonných úroků z prodlení. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., vycházejíc z obsahu spisu a listinných důkazů, když žádný z účastníků nevyjádřil k výzvě soudu svůj nesouhlas s tímto postupem. Usnesení s výzvou bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno uložením na adrese t.č. uvedené shora s tím, že písemnost se považuje za doručenou ve smyslu ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. Na základě provedeného dokazování má soud skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě za prokázaná. Protože žalovaný jako vlastník vozidla neměl uzavřeno ve shora uvedené době pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, je povinen v souladu s § 24c) zák. č. 168/1999 Sb. uhradit příspěvek za shora uvedenou dobu s tím, že příspěvek je splatný v zákonné lhůtě ode dne doručení písemné výzvy. Výzva byla doručena žalovanému 14. 2. 2020, žalovaný tak měl uhradit příspěvek do 15. 3. 2020. Pokud tak neučinil, dostal se do prodlení a žalobce má právo i na úhradu úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Protože žalovaný neprokázal, že by žalovanou částku uhradil, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalovanému uloženo zaplatit žalovanou částku tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a vznikl mu tak nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále v nákladech za právní zastoupení, kdy se jedná o odměnu advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 300 Kč, dále 3x náhradu hotových výdajů po 100 Kč a 21 % DPH. Celkové náklady tak činí 2 252 Kč.