90 C 15/2023-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 21 766,06 Kč s příslušenstvím. Tvrzený nárok žalobkyně vznikl jednak z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [ulice a číslo], [obec] za období od [datum] do [datum] v částce 4 353,76 Kč a za období od [datum] do [datum] v částce 3 566,54 Kč a jednak za odběr plynu ve stejném odběrném místě za období od [datum] do [datum]. Žalovaný na dlužnou částku do dnešního dne ničeho neuhradil 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání opatřené doložkou proti nečinnosti nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“) a žalovanou má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 4 353,76 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do 2. 1. 2020. 1. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 3 566,54 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do 20. 4. 2020. 6. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] se zavázala umožnit odběr plynu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 1. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 13 845,76 Kč za spotřebu plynu v období od [datum] do [datum], a to se splatností do 20. 4. 2020. 2. Ze smlouvy postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum] ve znění dodatků, dílčího předávacího protokolu o postoupení souboru pohledávek [číslo] potvrzení o zaplacení kupní ceny za soubor pohledávek [číslo] má soud za zjištěné, že pohledávky za žalovanou z výše uvedených smluv byly postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek adresovaného žalované ze dne 22. 7. 2022 a podacího archu plyne, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. 3. V dané věci soud dospěl k právnímu závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena jednak smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a jednak smlouva o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 odst. 2 citovaného zákona. Předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu a plyn řádně vyúčtovala. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by vzniklé nedoplatky uhradila, že její povinnost k úhradě těchto částek nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Jelikož i k postoupení žalované pohledávky došlo v souladu s ustanovením § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud žalované uložil zaplatit žalobkyni dlužnou vyfakturovanou částku za spotřebovanou elektřinu. 4. Žalobkyně má nárok také na úrok z prodlení z částek za spotřebovanou elektřinu a plyn. Úrok z prodlení byl uplatněn v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po fakturami stanovených datech splatnosti. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 323 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 871 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 766,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 21 766,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 21 766,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 6. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně s ohledem na předmět svého podnikání, opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalované strany, konkrétní smlouvy o odběru energií včetně výše z ní plynoucích žalovaných nároků, spolu s uvedením údaje o jejich výši, s nimiž je žalovaná strana v prodlení, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. 7. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.