90 C 160/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 8. 2022 do zaplacení. Svoji žalobu žalobkyně zdůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) dne [datum] poskytla žalovanému bez právního důvodu částku 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s poznámkou [číslo]. K uvedenému došlo po jednání původního věřitele a žalovaného o uzavření smlouvy, jež žalobkyně není schopna doložit. Žalovaný se tedy bez spravedlivého důvodu na úkor původního věřitele obohatil, je proto povinen obohacení vydat žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba] (dále jen„ přechodný věřitel“), která ji nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původního věřitele. Žalovaný bezdůvodné obohacení i přes výzvu k plnění odeslanou dne 9. 11. 2022 žalobkyni nevrátil. 2. Žalovaný si není vědom, že by mu bylo oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Tvrdil, že v minulém roce zaplatil původnímu věřiteli částku v řádu několika tisíc korun. Tvrdil, že žalovaná pohledávka je vůči němu původním věřitelem již exekučně vymáhána. 3. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel se žalovaným jednali o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se měl původní věřitel zavázat poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se měl zavázat tyto peníze původnímu věřitel vrátit a zaplatit smluvní úrok. Smlouva byla opatřena pouze podpisem zástupce původního věřitele (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru). Původní věřitel ze svého bankovního účtu odeslal částku 20 000 Kč žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] pod variabilním symbolem [číslo] (prokázáno potvrzením o provedené platbě). Na bankovní účet žalovaného pod výše uvedeným variabilním symbolem dne [datum] částka 20 000 Kč připsána nebyla (prokázáno sdělením [právnická osoba]). Pohledávku za žalovaným původní věřitel postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnosti [právnická osoba], která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 13. 8. 2022. Téhož dne pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. O odeslání obou písemností žalované na poslední žalobkyni známou adresu svědčí podací lístek ze dne 13. 8. 2022. Z lustrace věcí vedených proti žalovanému u zdejšího soudu soud zjistil, že o žalované pohledávce dosud řízení vedeno nebylo a ani není exekučně vymáhána. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu byla prokázána platně uzavřenými smlouvami o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem a následně přechodným věřitelem a žalobkyní (§ 1895 odst. 1 a násl. o. z.). Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel zaslal bezhotovostním převodem žalovanému na jeho bankovní účet částku 20 000 Kč bez právního důvodu. Na důkaz tohoto tvrzení ovšem žalobkyně označila jako důkaz mimo jiné potvrzení banky vedoucí pro žalovaného jeho účet o připsání zasílané částky na účet žalovaného. Z uvedeného bankovního potvrzení ovšem jednoznačně vyplynulo, že částka 20 000 Kč na žalobkyní označený účet žalovaného v tvrzený den připsána nebyla. Žalobkyní označenými důkazy tak byl prokázán opak jejích žalobních tvrzení, tedy že původní věřitel peněžní prostředky nepřevedl a tyto se nedostaly do dispoziční sféry žalovaného. Soud tedy shledal podanou žalobu nedůvodnou, a proto ji v celém rozsahu zamítl. 5. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud shledal nedůvodným nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný není v prodlení se splněním v žalobě tvrzené peněžité povinnosti vůči žalobkyni či jejím právním předchůdcům. Proto soud žalobu i v tomto ohledu jako nedůvodnou zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný, který byl v řízení zcela úspěšný, má nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z náhrady hotových výdajů účastníka, který není v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř., tedy v částce 300 Kč za účast na každém ze dvou jednání ve věci konaných dne 30. 6. 2023 a 28. 8. 2023 dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.