11 C 6/2023-56 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost přispívat na její výživu částkou 7 000 Kč měsíčně a pro úhradu dlužného výživného splátky a na nákladech právního zastoupení 12 000 Kč. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, peněz do žalobkyně vrazil dost, zhodnocoval jí dům a navrhoval žalobu zamítnout, náklady řízení nežádal.2. Soud provedl dokazování a zjistil tento skutkový stav: manželství žalobkyně a žalovaného dosud trvá, uzavřeno bylo , datum, . Vedeno je řízení o úpravu poměrů společného syna , Jméno žalovaného, , narozeného , datum, , který byl svěřen do péče žalobkyně a o výši výživného není řízení skončeno. Na výživu syna žalovaný hradí 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně s žalovaným žili ve společné domácnosti do října 2023. Žili v rodinném domě, který je ve vlastnictví žalobkyně, náklady na bydlení 5 100 Kč, záloha na plyn 2 100 Kč, za vodu 1 500 Kč, za elektriku platil do konce října 2023 žalovaný. Žalobkyně platila veškeré finance, které se týkaly dětí – kroužky, telefony, ošacení, obutí. Finančně jí vypomáhali i její rodiče. Žalobkyně má krom nezletilého , jméno FO, ještě dvě děti a to: , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, . Na tyto děti výživné určeno nebylo. Žalobkyně je vlastníkem osobního automobilu, r.v. 2015. Žalovaný má nájemní smlouvu na byt od 13. 10. 2023, nájem 12 700 Kč, plyn 3 220 Kč, elektrika 1 500 Kč. V bytě se žalovaným žije jeho nezletilá dcera , jméno FO, , nar. , datum, , která mu byla svěřena do péče soudem a její matce bylo výživné určeno 500 Kč. Žalobkyni žalovaný peníze dával přímo do ruky, ne na účet, i když věděl, že bude podána žaloba na určení výživného. Žádné srážky ze mzdy nemá, jeho příjmy jsou kolem 40 000 Kč. Na dceru , jméno FO, platí internát 1 600 Kč.3. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. 8 P 138/2010 – 232, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2013, soud zjistil, že návrh matky na určení výživného otci pro nezletilou , jméno FO, a nezletilého , jméno FO, se zamítá.4. Ze zprávy , právnická osoba, , územní památková správa na , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně zde pracuje od 1. 6. 2023 na pozici zahradnice a její průměrný čistý měsíční příjem činí 22 441 Kč. Pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou.5. Ze zprávy Úřadu práce ČR – krajská pobočka , adresa, soud zjistil, že žalobkyně byla jako uchazečka o zaměstnání evidována od 8. 2. 2022 do 31. 5. 2023 s nárokem na podporu v nezaměstnanosti.6. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného soud zjistil průměrný měsíční příjem ve výši 43 000 Kč.7. Podle § 697 o.z. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manželi platí obecná ustanovení o výživné, tedy pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby, majetkové poměry oprávněného, stejně jako možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného.8. Podle § 690 o.z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytováním majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonná podmínka pro přiznání výživného žalobkyně je naplněna pouze pro období od 1. 11. 2023 a to ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný žil v rodinném domě, žalobkyně do 31. 10. 2023. Od 13. 10. 2023 má uzavřenu nájemní smlouvu pro samostatné bydlení, kam se následně odstěhoval spolu s nezletilou dcerou, která mu byla svěřena do péče rozhodnutím okresního soudu. Do října 2023 žalovaný hradil veškeré náklady v souvislosti s užíváním nemovitosti nejenom pro sebe, ale i pro žalobkyni a její děti, společného syna a dceru žalovaného. Žalobkyně pracuje od června 2023 s průměrným příjmem 22 000 Kč, žalovaný po celou dobu dosahuje příjmu 43 000 Kč. Žalobkyně má výdaje na bydlení 8 700 Kč, žalovaný přes 17 000 Kč. Za odpovídající uvedenému pak soud považuje výživné stanovené částkou 2 000 Kč měsíčně právě s účinností od 1. 11. 2023, kdy se žalovaný z domácnosti žalobkyně odstěhoval a přestal se jakýkoli dalším způsobem podílet na úhradě potřeb žalobkyně a jejich nezletilých dětí. Žaloba byla do 7 000 Kč od podání žaloby, tedy od 28. 4. 2023 do 31. 10. 2023 a co do výše 5 000 Kč od 1. 11. 2023 zamítnuta.10. Žalobci vznikl na výživném dluh v období od 1. 11. 2023 do 31. 3. 2024 ve výši 10 000 Kč (5 měsíců x 2 000 Kč) a soud rozhodl o povinnosti žalovaného dlužné výživné žalobkyni uhradit v měsíčních splátkách po 1 000 Kč spolu s běžným výživným. Pokud by splátky nedodržel, může žalobkyně požádat o zaplacení celého nedoplatku naráz.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla úspěšná pouze z části a žalovanému náklady nevznikly. Žalobkyně je osvobozena ze zákona od placení soudního poplatku a poplatková povinnost přechází na žalovaného podle § 2 odst. 3 a § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění.