12 C 17/2024-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, distančně prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až od výše , částka, s možností postupného čerpání, součástí smlouvy byly i VOP a Sazebník, se kterými se žalovaná seznámila. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěruschopnosti žalované dle interní metodiky schválené Českou národní bankou a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce tvrdil, že takto nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, když nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Dále žalobkyně tvrdila, že vycházela z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Úvěr byl žalované vyplacen dne , Anonymizováno, v částce , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatky za volitelné služby do , datum, . Mezi účastníky byla sjednány volitelné služby, a to služba „Presto“ za poplatek ve výši , částka, . Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou. Ke dni sepisu žaloby činila jistina , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, .2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.3. Žalobkyně, právní zástupce žalobkyně ani žalovaná, ač řádně předvoláni, se k jednání nedostavili a nepožádali ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).4. S předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku až do výše , částka, s tím, že jednotlivé tranše úvěru budou poskytovány bezhotovostně na bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. , právnická osoba, podmínky a Sazebník, ve smlouvě bylo obsaženo prohlášení žalované o seznámení se a souhlasu s nimi. Mezi účastníky byly sjednány volitelné služby, a to služba „Presto“ za poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatky za doplňkové služby v jedné splátce do , datum, (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , Anonymizováno, ). Pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky byla ve , právnická osoba, podmínkách sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky z níž je žalobce v prodlení. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši určené Sazebníkem. Prodloužení splatnosti bylo zpoplatněno poplatkem ve výši určené Sazebníkem (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami). V sazebníku byla stanovena výše poplatku souviseních s poskytnutím úvěr a dále sazebník obsahoval vysvětlení k výši poplatku za poskytnutí úvěru a poplatkům za volitelné služby (prokázáno Sazebníkem).5. Úvěr byl žalované vyplacen dne , datum, ve dvou platbách ve výši , částka, a , částka, bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, dne (prokázáno příslušnými potvrzeními o platbách a přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).6. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z toho, že v domácnosti žalované žijí celkem tři osoby a ověřeného čistého měsíčního příjmu ve výši , částka, , výdajů uvedených žalovanou ve výši , částka, a vypočítanými minimálními náklady , částka, . S rezervou pro výdaje ve výši , částka, činí disponibilní příjem žalované , částka, . Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné (prokázáno Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, ).7. Žalobkyně nepředložila důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného, resp. důkaz Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, je pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované zcela nedostačující. Žalobkyně nepředložila důkaz o příjmech ani výdajích žalované, přičemž se nelze spoléhat pouze na informace získané pouze od žalované. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatky za volitelné služby do , datum, . Žalobkyně převedla dne , datum, na účet žalovaného částku , částka, ..9. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne , datum, žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, uzavřely smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú.. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem , datum, se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C 679-18).10. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).11. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., má žalobkyně právo na vrácení zbývající části jistiny. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem , částka, , neboť dosud ničeho neuradila. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.12. O náhradě nákladů řízení nemohl být rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. neboť žádný z účastníků nebyl v řízení zcela úspěšný. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.