13 C 330/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala úhrady dlužného nedoplatku vyúčtování z dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] s tím, že jde o pohledávku její právní předchůdkyně [právnická osoba], od které ji nabyla postoupením dle smlouvy z [datum]. Konkrétně nárokovala nedoplatek ve výši 35 563,97 Kč z vyúčtování provedeného fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum], splatnou [datum], ode dne následujícího po splatnosti faktury pak nárokovala též zákonný úrok z prodlení. Za toto období pak žalobkyně ještě doúčtovala fakturou [číslo] částku 2 207,26 Kč, jejíž splatnost měla nastat [datum], a z této částky tak nárokovala zákonný úrok od následujícího dne. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla se žalovanou uzavřena [datum]. 2. Žalovaná se k věci samé nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. Tedy ani nemohla nárok uznat, ani učinit rozhodné skutečnosti nespornými. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou stran, když právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. 3. Soud provedl důkaz smlouvou na sdružené služby dodávky elektřiny, ze které zjistil, že ji [právnická osoba] podepsala se žalovanou dne [datum] na shora uvedené odběrné místo. Z faktury [číslo] bylo dále zjištěno, že za tvrzené období byl vyúčtován nedoplatek 35 563,97 Kč a z faktury [číslo] že jde o fakturu opravnou, kterou byla za tvrzené období doúčtována ještě částka 2 207,26 Kč. Z faktur však vyplývá jen to, že vyúčtování bylo sepsáno, proti podpisu předáno ani jedno nebylo, ani jinak z něho neplyne, že by se dostalo do dispozice žalované. Toto pak nelze dovodit ani z dalších předložených listin žalobkyní, které navrhla k důkazu, kdy oznámení o postoupení pohledávky z [datum] bylo dle textu zasíláno, ne předáváno, a bez příloh, a stejně tak předžalobní výzva z téhož dne, ani těmito tak nebylo možné prokázat, že by se vyúčtování, ze kterých je nárokován nedoplatek, dostala do dispozice žalované. 4. Pokud v doplnění žaloby obsaženém v omluvě z jednání žalobkyně tvrdila, že postupitel zasílal veškerou korespondenci na nahlášenou adresu žalované a dokládal k tomu interní záznamy, pak interní záznamy nemohou prokázat nic jiného, než že si sama původní věřitelka (neznámo kdo za ni) do svého systému něco zapsala. Nedokládají tak ani samo odeslání. To je pak ale pouze začátkem doručovacího procesu, a nemá k tomu, kdy konkrétně a zda vůbec se na jeho konci zásilka dostala skutečně k žalované, žádnou vypovídací schopnost. Že jde skutečně o pouhé vnitřní záznamy, kde si sama sobě žalobkyně zaznamenává, soud zjistil ze skenů obrazovky, které byly předloženy, a které také provedl. Ohledně toho, kdy se zásilky měly dostat k žalované, což je pro posouzení, zda existuje splatná pohledávky, a od kdy a zda vůbec mohlo nastat prodlení, z nich nic zjistit nelze. 5. Tvrzený vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se po právní stránce řídí jednak obecnými ustanoveními o kupní smlouvě dle § 2079 a násl. o. z. a dále speciálními předpisy, především zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. 6. [příjmení] mohla žalobkyně v řízení uspět, musela by prokázat nejen, že žalovaná měla uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny, a že žalované tato dodávka byla řádně vyúčtována, ale i to, že se vyúčtování se všemi náležitostmi stanovenými vyhl. č. 70/2016 Sb. (v té době účinné) dostalo do dispozice žalované. Jen takové vyúčtování pak může, jakmile se do dispozice dostane, vyvolat splatnost pohledávky. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník, pokud je uzavřena smlouva, dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním byl zákazník, který má uzavřenou smlouvu, seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice, a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži. 7. Soud za situace, kdy se žalobkyně k jednání nedostavila, a vzdala se tak výhody výzvy k doplnění tvrzení a důkazů podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobu zamítl, neboť nebyla prokázána existence splatné pohledávky. Za tohoto stavu bylo bezpředmětné zabývat se legitimací aktivní a provádět důkazy k tomu, že pohledávka, jejíž splatnost nebyla prokázána, přešla na žalobkyni, když přiznána nemohla být vůbec a nikomu. Další dokazování tak soud již jako nadbytečné neprováděl, když by na věci nemohlo nic změnit, a žalobu v celém rozsahu zamítl. 8. Pro úplnost pak soud uvádí, že v současné době poskytuje i pošta, nejen další kurýrní společnosti, možnost sledování zásilky. Pokud tak žalobkyně zasílala žalované zásilky, mohla si jednoduše obstarat online takový výpis, kterým by dostání se do dispozice či přímo doručení prokázala. Nejméně tak mohla učinit jedinou doporučenou zásilkou, kde by i dluh upomenula, a jejíž odeslání je povinna podle § 142a odst. 1 o. s. ř. i dokládat, a do jejíž přílohy mohla obě vyúčtování připojit. Z množství vedených sporů i celé řady obdobných rozhodnutí jí musí být známo, že vyznačení data splatnosti na faktuře není pro věc podstatné. Ostatně toto je i logické, když bez doručení takové listiny nemá objektivně nikdo možnost podle ní platit. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Plně úspěšná byla v tomto případě žalovaná, které však žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že na jejich náhradu nemá žádná z účastnic nárok.