13 C 34/2024-67 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně zahájila 11. 11. 2023 řízení o nároky ze smlouvy o úvěru Presto půjčka č. , hodnota, , kterou se žalovaným , datum, měla uzavřít její právní předchůdkyně UniCredit banka Czech Republic and Slovakia a. s. (dále jen „banka“), a na základě které byl poskytnut bezhotovostně úvěr 133 826 Kč s pravidelnými měsíčními splátkami 2 155,49 Kč. Protože žalovaný řádně neplatil, prohlásila banka úvěr za splatný ke 14. 7. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky. Konkrétně se žalobkyně domáhala, s tím že pohledávku nabyla dle smlouvy o postoupení z 28. 6. 2023, nesplacené úvěrové jistiny 30 867,90 Kč s úrokem 4,9 % ročně od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení 15 % ročně od téhož data do zaplacení. Dále učinila předmětem řízení kapitalizovaný úrok z úvěru z této dlužné jistiny od 21. 11. 2021 do 14. 7. 2022 ve výši 731,53 Kč a úrok z prodlení ve výši 478,84 Kč, tvořený úrokem 4,98 Kč za prosinec 2021, ve výši 24,72 Kč za leden 2022, ve výši 37,45 Kč za únor 2022, ve výši 60,62 Kč za březen 2022, ve výši 75,78 Kč za duben 2022, ve výši 96,80 Kč za květen 2022, ve výši 110,93 Kč za červen 2022, a ve výši 67,56 Kč za 1.-14. 7. 2022.2. V žalobě původně žalobkyně pouze obecně shrnula, že posuzovala schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. K výzvě soudu, aby dotvrdila konkrétní příjmy a konkrétní výdaje, které byly zjištěny, jakož i jejich zdroje a předestřela přezkoumatelnou úvahu o schopnosti žalovaného splácet, sdělila žalobkyně, že banka dotazovala žalovaného, kterého si zkontrolovala v interním systému a v registrech. Z konkrétních údajů sdělila jen příjem, a to ve výši 9 221 Kč měsíčně z pracovního poměru s tím, že žalovaný nemá vyživovací povinnost a žije ve vlastním bytě. Dále odkazovala na jiná rozhodnutí soudů, kdy má být dostačující, že listiny prokazující příjmy a výdaje byly k dispozici jen při sepsání smlouvy, kdy jejich předložení je podepsáno úvěrovým dlužníkem (což však nebyl tento případ, když údaje měl žalovaný pouze sdělovat), a dále pak na rozhodnutí, kdy měsíční platby domácnosti lze stanovit ekonomickým modelem, žádný konkrétní model, natož vycházející z konkrétních informací, však předestřen nebyl.3. Až v doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že z 5. 4. 2016 je pouze návrh na uzavření úvěrové smlouvy ve výši 133 826 Kč, kterým měly být pokryty závazky žalovaného ze stávajících úvěrů ve výši 113 006 Kč, v rozsahu 1 500 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, a co do 19 320 Kč uhrazeno pojištění, když tímto způsobem měl být úvěr vyplacen a tedy poskytnut. Smlouva byla akceptována bankou dopisem rovněž z 5. 4. 2016. Sama žalobkyně uvedla, že čerpání úvěru prokazuje výpisem z bankovního účtu, a že žalovaný na úvěr uhradil celkem 126 738,59 Kč.4. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, zásilky si na zákonné doručovací adrese nepřebíral a v řízení zcela zůstal pasivní. Jelikož se k jednání nedostavila ani žalobkyně, jednal soud v nepřítomnosti obou stran, a vycházel z toliko z toho, co žalobkyně do té doby tvrdila, a předložila.5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že smluvními stranami navrhované smlouvy měla být banka a žalovaný, úvěr v celkové výši 133 826 Kč se banka zavázala podle článku II poskytnout tak, že 113 006 Kč vyplatí na úhradu stávajících úvěrů, které nebyly nijak konkretizovány, dále vyplatí 1 500 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru a zbývajících 19 320 Kč pak uhradí na pojištění schopnosti splácet. Částka úvěru měla být čerpána jednorázově ve prospěch bankovního účtu č. , hodnota, a následně poukázána v souladu s účelem podle článku III bod 2. Návrh je podepsán 5. 4. 2016 a žadatelem je žalovaný.6. Připojená nepodepsaná příloha pak uvádí, že se banka zavazuje poukázat 113 006 Kč a částku 3 000 Kč za předčasné splacení úvěru na bankovní účty dle odstavce 2 této přílohy, nejpozději do 7 dnů od uzavření smlouvy. Podle druhého odstavce má být poukázána částka 60 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. , hodnota, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na vrub bankovního účtu č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a dalších 56 006 Kč ve prospěch účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .7. Dle článku V má být úvěr splacen 84 pravidelnými anuitními splátkami, ovšem po 1 886 Kč se splatností k 20. dni kalendářního měsíce, a splácet se začíná v kalendářním měsíci po měsíci vyplacení úvěru.8. Z dopisu banky s datem 5. 4. 2016 bylo dále zjištěno, že návrh na uzavření smlouvy Presto půjčka č. , hodnota, byl přijat, a že dojde k poukázání úvěrové částky dle smlouvy, první splátka (zde je pak tvrzená výše v žalobě) 2 155,49 Kč je splatná 20. 5. 2016. Z dopisu nevyplývá, že by byl převzat či se dostal do dispozice žalovaného.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že byla podepsána 28. 6. 2023 mezi bankou a žalobkyní a postupovány byly pohledávky ze seznamu v příloze. Pod pořadovým č. , hodnota, byla úvěrová smlouva žalovaného zachycena na straně č. , hodnota, , kterou žalobkyně předložila, závěr přílohy na straně č. , hodnota, pak nese stejné datum jako smlouva, stejně tak podpisy. Banka s datem 3. 7. 2023 sepsala oznámení o postoupení Presto půjčky č. , hodnota, , ovšem ze dne 9. 10. 2017, které je adresované žalovanému, a kde mu oznamuje postoupení pohledávky žalobkyni smlouvou z 28. 6. 2023.10. Předložený výpis z úvěrového účtu neobsahuje transakci, kterou měl být úvěr vyplacen, pouze zaúčtovává konkrétní pohyby. Běžný účet, kterým měla žalobkyně dokládat čerpání, resp. poskytnutí úvěru, pak v dubnu 2016 obsahuje pouze položku 60 000 Kč připsanou dne 5. 4. 2016 na účet žalovaného, který má podle výpisu číslo , hodnota, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žádná jiná částka, která by měla být vyplacena, se tu již nenachází.11. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že jediná částka čerpání, resp. poskytnutí úvěru, kterou žalobkyně prokázala, je 60 000 Kč, které byly připsány na účet zmíněný v návrhu smlouvy, a ohledně něhož bylo zjištěno, že patří žalovanému. Podle smlouvy, resp. návrhu měla banka vyplácet částku 133 826 Kč třemi různými položkami, a to 113 006 Kč, 1 500 Kč a 19 320 Kč. Pod těmito informacemi byl na návrhu smlouvy žalovaný podepsán, tato čerpání ale dokládána nebyla, a neprokázala se. Až v nepodepsané příloze pak bylo uvedeno, že banka bude převádět 60 000 Kč na účet, o němž bylo následně zjištěno, že je žalovaného, a dále měla vyplácet 56 006 Kč , Anonymizováno, , což prokázáno nebylo, kdy ale součet těchto částek sumě 113 006 Kč neodpovídá. Žádné jiné vyplacení než dříve zmíněných 60 000 Kč pak žalobkyně vůbec nedoložila, a to ani v položkách dle návrhu smlouvy, ani dle nepodepsané přílohy.12. Co se týká úvěruschopnosti žalovaného pak žalobkyně tvrdila, že sdělil měsíční příjem 9 221 Kč a v té době měl závazky 113 006 Kč, přesto si měl půjčit další prostředky. Kromě toho nebyly uvedeny naprosto žádné výdaje, a to ani na bydlení ani na běžnou spotřebu žalovaného, se kterými by banka pracovala. O modelu, který snad byl použit, hovořila pouze obecně, a s jakými daty a konečným výsledkem tedy pracovala, nebylo nejen prokázáno, ale v prvé řadě to nebylo ani přes zcela konkrétní výzvu soudu ani tvrzeno.13. Jen po odečtení sjednávané splátky 2 155,49 Kč by žalovanému, i kdyby šlo o čistý příjem, zůstalo pouze 7 065,51 Kč, kdy o výdajích, a to ani základních na bydlení nebylo nic tvrzeno, a žalovaný patrně sám neuváděl vůbec nic. Při těchto částkách nemohla banka, aniž by po žalovaném žádala doplnění, objektivně vyhodnotit, zda je předpoklad, že bude schopen úvěr splácet, či nikoliv. Neměla k tomu dostatečné údaje, toliko musela mít naprosto zjevné a důvodné pochybnosti.14. Po právní stránce uplatnila žalobkyně nároky ze smlouvy o úvěru, dle které se podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Uzavřená smlouva dále podléhá v případě, kdy není uzavírána s podnikatelem, i regulaci zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).15. Podle jeho § 86 odst. 1 je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele spl