13 C 99/2024-37 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně zahájila , datum, řízení o nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel 29. 8. 2022 na částku 30 000 Kč, a kterou mu vyplatila 1. 9. 2022 převodem na účet č. , č. účtu, . Částku se žalovaný zavázal vrátit s úrokem 111,33 % ročně. Pro případ prodlení s úhradou měsíční splátky byla sjednána smluvní pokuta 499 Kč, maximálně však 2 999 Kč za rok, a pokud dojde pro neplacení k zesplatnění, pak byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z takto vzniklé dlužné částky. Pravidelná měsíční splátka činila 2 992 Kč a první byla splatná 1. 10. 2022, poté vždy do měsíce další. V případě prodlení se žalovaný zavázal uhradit i účelně vynaložené náklady, zejm. poplatek za zaslanou upomínku, která může být učiněna pouze jedna měsíčně. Žalovaný uhradil celkem jen 9 974 Kč a ke dni 12. 5. 2023 žalobkyně úvěr zesplatnila.2. Nárokovala proto nesplacenou jistinu ve výši 29 312,85 Kč, dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z této částky od zesplatnění do podání žaloby ve výši 7 738,59 Kč, smluvní pokutu 499 Kč za prodlení se splátkou splatnou 1. 1. 2023, kdy upomínku zaslala žalobkyně 6. 1. 2023 a za ni nárokovala poplatek 450 Kč. Stanovena byla lhůta pro úhradu celkové částky 3 941 Kč do jednoho měsíce ode dne zaslání upomínky. Únorová splátka byla upomenuta upomínkou z 2. 2. 2023, za kterou nárokovala žalobkyně další smluvní poplatek 450 Kč. Za období od prodlení do zesplatnění pak žalobkyně kapitalizovala úrok ve výši 111,33 %, a nárokovala na něm částku 14 229,29 Kč ode dne 30. 8. 2022 do 12. 5. 2023. Naposledy nárokovala z dlužné jistiny 29 312,85 Kč zákonný úrok z prodlení 15 % ročně ode dne 13. 5. 2023 do zaplacení.3. Ke smluvní pokutě 7 738,59 Kč žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že byla vypočtena sazbou 0,1 % denně z částky 29 312,85 Kč dlužné jistiny ke dni zesplatnění, a to ode dne zesplatnění 19. 5. 2023 do 7. 2. 2024. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován oznámením z 19. 4. 2024, oznámení o zesplatnění je datováno 19. 5. 2023, a naposledy byl žalovaný vyrozuměn výzvou k úhradě ze dne 28. 11. 2023, kdy neuhradil ani dodatečně v poskytnuté lhůtě do 13. 12. 2023. Na výzvu, aby žalobkyně doplnila, kdy se zesplatnění dostalo do dispozice žalovaného, žalobkyně nereagovala.4. Ke kapitalizovanému úroku 14 229,29 Kč žalobkyně doplnila, že ho počítala ze součtu dlužné částky v době, kdy se žalovaný dostal do prodlení a smluvní pokuty a poplatků a to od prodlení (konkrétní částku a datum neuvedla) do zesplatnění. Rovněž uvedla, že za období od 1. 4. 2023 do doby zesplatnění má nárok vzhledem k limitu dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. na úrok ve výši 680,99 Kč proto částečně vzala žalobu zpět co do částky 4 373,33 Kč a namísto úroku 14 229,29 Kč se nadále domáhala již jen 9 855,96 Kč za období od 1. 1. 2023 do 19. 5. 2023, a od tohoto dne ve výši 15 % ročně ze žalované jistiny., právnická osoba, výzvě, aby žalobkyně uvedla konkrétní příjmy a výdaje a sdělila, jak vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, uvedla žalobkyně, že žalovaný deklaroval měsíční příjem 22 106 Kč, po jehož ověření z výpisu z účtů a výplatních pásek za červen a červenec 2022 zjistila, že se pohybuje od 21 218 do 22 106 Kč. Na výdaje použila průměrné referenční náklady ČSÚ, kdy tyto činí pro člena průměrné české domácnosti 13 253 Kč a s touto částkou tak počítala jako s výdaji. Po jejich odečtení a odečtení plánované splátky zjistila, že žalovanému zbyde ještě k dispozici 5 861 Kč, když z lustrací nebyly zjištěny další závazky, respektive žalobkyně žádné neuvedla.6. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Tedy ani nemohl učinit žádné rozhodné skutečnosti nespornými. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou stran, neboť právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný podepsali 29. 8. 2022 smlouvu o tom, že žalobkyně poskytne žalovanému neúčelový úvěr Pronto půjčka ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 111,33 % ročně, které mu vyplatí na bankovní účet č. , č. účtu, , a to na 30 měsíců. Celkovou částku 89 760 Kč se žalovaný zavázal splatit ve splátkách po 2 992 Kč splatných počínaje 1. 10. 2022 a každou další pak do jednoho měsíce od předchozí splátky. RPSN činila 187,04 % ročně. Nedílnou součástí byly označeny smluvní podmínky k Pronto půjčce s tím, že jsou nedílnou součástí smlouvy a stanoví postup pro případ prodlení. V samotné smlouvě žádná smluvní pokuta ani jiné platby sjednány nebyly. Samotné smluvní podmínky byly dne 29. 8. 2022 podepsány žalovaným a mj. v nich byla zakotvena smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou měsíční splátky ve výši 499 Kč a pro případě, že dojde k zesplatnění pak smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou prodlení nastalo. Za upomínku se zde zavázal v případě jejího zaslání uhradit žalovaný poplatek 450 Kč, kdy v měsíci lze upomenout jen jednou.8. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že pod variabilním symbolem , var. symbol, byl vyplacen spotřebitelský úvěr žalobkyní na č. účtu , č. účtu, dne 1. 9. 2022 ve výši 30 000 Kč.9. K úvěruschopnosti předložila žalobkyně výplatní pásky žalovaného od společnosti , jméno FO, s. r. o., ze kterých byla zjištěna čistá mzda žalovaného za , Anonymizováno, 2022 ve výši 22 106 Kč a za , Anonymizováno, 2022 ve výši 21 218 Kč. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo dále zjištěno, že jde o účet žalovaného a 1. 8. 2022 na něj byla připsána mzda za červenec.10. Z výpisu lustrací exekucí bylo zjištěno, že k datu 8. 8. 2022 žádné nebyly vedeny. Z úvěrové zprávy NRKI-BRKI k žalovanému vyplývá, že bylo zjištěno 5 splátkových a 1 nesplátkový úvěr, 4 žádosti o karty, 3 žádosti o splátkové úvěry, 4 odmítnuté a 2 odvolané žádosti. Celkové měsíční splátky úvěrů činily 15 266 Kč a celková zbývající částka pak 736 508 Kč. Jednalo se o splátky na osobní úvěry, kdy od 15. 10. 2021 byl povinen splácet měsíčně 4 718 Kč až do , Anonymizováno, 2025, od 1. 7. 2022 dalších 2 285 Kč až do , Anonymizováno, 2025 od 9. 3. 2022 pak 4 140 Kč až do , Anonymizováno, 2026 od 4. 3. 2022 dalších 1 461 Kč až do , Anonymizováno, 2032 a od 20. 7. 2021 splácel žalovaný měsíčně 2 662 Kč, což byl povinen činit až do , Anonymizováno, 2026. Nedoplatky úvěrů v této době činily 188 720 Kč, 68 537 Kč, 182 160 Kč, 169 439 Kč, 127 652 Kč.11. Skutkově tak soud zjistil, že žalobkyně skutečně vyplatila žalovanému, na jeho účet, částku 30 000 Kč, jakož i to, že žalovaný byl zaměstnán a vydělával si 21 - 22 tis. Kč měsíčně, jak žalobkyně tvrdila. V době, kdy se ale měl zavazovat ke splátce dalších téměř 3 tis. Kč měsíčně, již byl násobně zadlužený, a splátky v součtu činily přes 15 tis. Kč, tj. po odečtení oněch průměrných výdajů dle ČSÚ, na které žalobkyně sama odkazuje, a částky cca 13 tis Kč, mu v žádném případě nejen nemohlo nic zbývat, ale plyne z toho i to, že s pravděpodobností blížící se jistotě, si žalovaný opakovaně bral podobné úvěry, aby splácel ty předchozí. Hospodaření mu zjevně nevycházelo, úvěrů měl několik, splátky byly v řádech tisíců, a bylo jasné, že žalovaný nezvládá ani s dřívějšími závazky hradit své potřeby, potřebuje stále další a další.12. Právně měla být uzavřena mezi žalovaným a žalobkyní smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která dále podléhá zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.), když úvěrovou smlouvu žalovaný podepsal jako běžná fyzická osoba, a nikoliv podnikatel (toto z ničeho nevyplývá). Podle jeho § 86 odst. 1 je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 neplatná. V současném znění účinném od 29. 5. 2022 je již uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu, a spotř