17 C 62/2024-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 10 295,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 16. 3. 2022 převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, s tím, že úvěr měl být splacen nejpozději dne 15. 4. 2022. Platba úvěru byla identifikována uvedením variabilního symbolu č. , var. symbol, . Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka v celkové výši 10 295,89 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 295,89 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 16. 4. 2022 do zaplacení z částky 10 295,89 Kč. Pohledávku původního věřitele, společnost , právnická osoba, ., nabyla společnost , právnická osoba, ., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a následně pohledávku nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích dlužnických registrů a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná byla původním věřitelem lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, ze kterých bylo zjištěno, že nejsou dány důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalované.3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila a nepožádala ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.)4. Ze smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., vyhotovila smlouvu o úvěru č. , spisová značka, obsahující závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, a závazek žalované poskytnutou částku vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 36 % ročně.5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, se podává, že jako majitel tohoto účtu je evidována žalovaná. Dne 16. 3. 2022 byla na účet žalované od společnosti , právnická osoba, ., č. účtu , č. účtu, (shodný účet s účtem uvedeným ve smlouvě ze dne 16. 3. 2022), připsána platba v celkové výši 10 000 Kč s označením , Anonymizováno, a poznámkou , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnost , právnická osoba, . uzavřela dne , datum, smlouvu se společností , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnost , právnická osoba, . uzavřela dne , datum, smlouvu se společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, Mezi postupovanými pohledávkami byla též pohledávka označená jako č. , hodnota, , RČ , Anonymizováno, , , jméno FO, , 28 390,15 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku vyplývá, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky.7. Žalobkyně nedisponuje důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla posuzována úvěruschopnost žalované. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 16. 3. 2022 na účet žalované částku 10 000 Kč.9. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne 16. 3. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú.. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem 28. 5. 2022 se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679-18).10. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalované, avšak žalovaná v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).11. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla neúspěch pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t., sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.