17 C 69/2024-26 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 49 504,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaný čerpat finanční prostředky ve výši 45 877,20 Kč, přičemž se zavázal dlužnou částku splácet v pravidelných splátkách po 2 500 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas původní věřitel úvěr ke dne , datum, zesplatnil. Žalobkyně nárokuje celkem částku 49 504,77 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 44 137,51 Kč, úroku ve výši 3 677,76 Kč, poplatků a smluvních pokut v celkové výši 1 090,50 Kč a dlužného pojistného ve výši 599 Kč. Žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení z částky 49 507,77 Kč od , datum, do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení bylo žalovanému oznámeno.2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že původní věřitel vycházel z informací získaných od žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru, které ověřil nahlédnutím do databází, konkrétně , Anonymizováno, , insolvenčního rejstříku a telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalovaného k ověření příjmu, přezkoumal pohyby na bankovním účtu žalovaného. K důkazu žalobkyně předložila lustraci žalovaného stran počtu úvěrů vedeného na žalovaného a lustraci žalovaného v , Anonymizováno, .3. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání, které se konalo dne , datum, , nedostavil, a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).4. Ze smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že původní věřitel vyhotovil smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které bylo žalovanému povoleno čerpat částku až do povoleného úvěrového limitu.5. Z výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, , na jméno , jméno FO, , bylo zjištěno, že žalovaný čerpal ode dne , datum, do dne , datum, celkem částku 43 436 Kč. Vrátil celkem 2 864 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnost , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka označená jako Kreditní karta – revolvingový úvěr, , Anonymizováno, , , datum, , , datum, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , Anonymizováno, , 49 504,77 Kč, 2 500 Kč7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky.8. Žalobkyně nepředložila důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného, resp. předložené důkazy, úvěrová smlouva s údaji vyplněnými žalovaným, výsledek lustrace žalovaného stran úvěrů a v registru , Anonymizováno, , jsou pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedostačující. Žalobkyně nepředložila důkaz o výdajích a příjmech žalovaného, přičemž se nelze spoléhat pouze na informace získané pouze od žalovaného. Soud vyzval žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Přes uvedenou výzvu žalobkyně další důkazy neznačila a nepředložila a neunesla tak v tomto břemeno důkazní.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně ode dne , datum, do dne , datum, poskytla žalovanému celkem částku 43 436 Kč a žalovaný právní předchůdkyni vrátil částku 2 864 Kč.10. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne , datum, původní věřitel, coby poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však, přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem 28. 5. 2022 se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679-18).11. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).12. Vzhledem k výše uvedenému byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 572 Kč (43 436 Kč – 2 864 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v částce 40 572 Kč a žalovaný v částce 31 903,15 Kč (zbývající část žalovaného nároku včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 22 970,38 Kč, tedy z částky 49 504,77 Kč ode dne , datum, do dne vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobkyně lze vyjádřit jako 55,98 % a úspěch žalovaného jako 44,02 %. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 12 % z částky 8 636 Kč, tedy v částce 1 032,87 Kč. Celkové náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 981 Kč a odměny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t., sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., odměny dle § 7 a. t. v částce 3 100 Kč za účast při jednání včetně jedné paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 500 Kč ve výši 1 155 Kč.