19 C 189/2024-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se smluvním úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl tím, že mezi jeho právním předchůdcem , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa na adrese , adresa, , adresa, . Žalovaný se zavázal za dodávanou elektřinu uhradit řádně a včas dohodnutou cenu. Elektřinu dodanou žalovanému v období od , datum, do , datum, vyúčtovala společnost , právnická osoba, fakturou č. , hodnota, částkou , částka, (po odečtení uhrazených záloh), splatnou ke dni , datum, . Dále společnost , právnická osoba, , vyúčtovala elektřinu dodanou žalovanému v období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, částkou , částka, (po odečtení uhrazených záloh), splatnou ke dni , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho.2. Dne , datum, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobci, což bylo žalovanému oznámeno dne , datum, . Postoupenou pohledávku žalovaný neuhradil.3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce , právnická osoba, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky předchůdce žalobce. Uvedenou smlouvou se předchůdce žalobce zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobci cenu elektřiny a související služby. Žalobce žalovanému vyfakturoval dodanou elektřinu za období od , datum, do , datum, , dále pak od , datum, do , datum, . Z faktury VS č. , var. symbol, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky , částka, za spotřebu elektřiny, a to se splatností do , datum, . Z faktury VS č. , var. symbol, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, za spotřebu elektřiny, a to se splatností do , datum, . Žalovaný i přes upomínku žalobce zaslanou dne , datum, z tohoto titulu neuhradil ničeho.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen „občanský zákoník“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 odst. 2 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.7. Mezi společností , právnická osoba, a žalovaným v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou společnosti , právnická osoba, vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit. , právnická osoba, svoji povinnost splnila a dodaný elektřinu řádně vyúčtovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovaným v celkové výši postupované pohledávky , částka, . Uvedenou částku proto soud uložil žalovanému uhradit, když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by předmětnou pohledávku zaplatil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.