19 C 27/2024-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku celkem , částka, spolu s příslušenstvím, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný byl zavázán pravidelně měsíčně hradit splátku úvěru v celkové výši , částka, , skládající se ze splátky jistiny a úroku 13,49 % p. a., a to vždy k 16. dni měsíce počínaje dnem , datum, . Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, . Splátky od , datum, do , datum, žalovaný uhradil řádně. Počínaje splátkou splatnou ke dni , datum, nebyly splátky ze strany žalovaného hrazeny, proto dne , datum, bylo rozhodnuto ze strany věřitele o zesplatnění úvěru. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobce oprávněn naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši , částka, za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než , částka, , může žalobce účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši , částka, , smluvním úrokem z úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši , částka, . Zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu.2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím on-line portálu , Anonymizováno, .cz soud zjistil, že na jejím základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Nedílnou součástí této smlouvy byly i Úvěrové podmínky , Anonymizováno, . Poplatek za poskytnutí úvěru činil , částka, a byl rozložen do prvních splátek úvěru. Vrácení úvěru bylo stanoveno v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, se splatností 16. dne každého měsíce, počínaje v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Základní úroková sazba činila 13,49 % ročně (RPSN 15,02 %). Čerpání úvěru bylo prokázáno potvrzením o vyplacení úvěru z běžného účtu žalobce č. , č. účtu, , kdy uvedená částka úvěru byla poskytnuta dne , datum, pod variabilním symbolem čísla smlouvy a dále pak splátkovým kalendářem k tomuto úvěru, z nějž mimo jiné vyplynulo, že žalovaný bylo hrazeno řádně pouze do splátky splatné , datum, , od splátky splatné , datum, již žalovaný nehradil ničeho. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k uhrazení celého zůstatku úvěru včetně příslušenstvím. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána dne , datum, .5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.6. Dle § 559 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.7. Dle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.8. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.9. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.10. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.13. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.14. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami bylo sjednáno poskytnutí úvěru žalovanému, kdy žalobce umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky ve výši , částka, , a to za přesně vymezených podmínek. Žalobce prokázal, že žalovanému peněžní prostředky poskytl. Žalovaný však podmínky smluvního vztahu porušil tím, že řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr, když od splátky splatné , datum, přestal úvěr splácet. Žalobce proto využil svého práva a celý dluh zesplatnil. Učinil tak dopisem ze dne , datum, , kdy oznámil žalovanému, že dluh zesplatnil a vyzval jej k jeho úhradě. Zároveň prokázal i doručení tohoto dopisu žalovanému. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny , částka, , tak do úroku z úvěru , částka, , neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry (v souladu s § 1802 a násl. o. z.), a tyto i do budoucna z nesplácené jistiny od , datum, do zaplacení ve výši 13,49 % ročně, zavázal žalovaného tyto částky žalobci zaplatit.17. Splněny byly i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., a proto soud uložil žalovanému zaplatit vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání. Sjednanou výši smluvní pokuty nelze považovat za neplatnou pro extrémní rozpor s dobrými mravy (§ 588, § 2051 o.z.).18. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, .20. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.