21 C 61/2024-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dále jen „smlouva“. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované finanční prostředky ve výši , adresa, Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr k poslednímu dni splatnosti uhradit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,9 % denně z vypůjčené částky. Úrok z úvěru činil částku , částka, . Termín splatnosti byl sjednán ke dni , datum, . Celková částka, kterou byla žalovaná povinna žalobci uhradit, tak činila , částka, . Žalovaná neuhradila ničeho a zbývá tak uhradit částku , částka, Žalobce a žalovaná si ve smlouvě sjednali pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky (jistiny), ohledně níž je dlužník v prodlení. Vzhledem ke splatnosti úvěru dne , datum, je smluvní pokuta účtována ode dne , datum, z částky , částka, . Žalobce smluvní pokutu vyčíslil a tuto vůči dlužníku řádně uplatnil, a to v předžalobní upomínce. Smluvní pokuta byla vyčíslena ke dni vydání předžalobní upomínky, tj. ke dni , datum, , když činí nyní částku , částka, .2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a to podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle této smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala tento úvěr k poslednímu dni splatnosti uhradit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,9 % denně z vypůjčené částky. Termín splatnosti byl sjednán ke dni , datum, , tj. do 30 dnů od poskytnutí úvěru, když celková doba úvěru měla být 30 dnů, přičemž úvěr měl být splacen v 1 splátce ve výši , částka, (prokázáno, smlouvu o spotřebitelském úvěru, výplatou úvěru, přehledem splátek a formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Celková částka, kterou byla žalovaná povinna žalobci uhradit, tak činila , částka, (prokázáno, smlouvu o spotřebitelském úvěru, výplatou úvěru, přehledem splátek a formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobce a žalovaná si ve smlouvě sjednali pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky (jistiny), ohledně níž je dlužník v prodlení. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobce byl s podmínkami smlouvy seznámen před jejím uzavřením. Z relevantní části výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce žalované převedl na účet žalovaného částku , částka, (prokázáno výpisem z účtu a jeho relevantní částí). Z výzvy k úhradě dlužné částky bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou). Z potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že výzva byla žalované odeslána (prokázáno potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím hybridní pošty).5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na jejímž základě ji žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , kdy je obdržela převodem na jeho účet. Žalovaná se na druhé straně zavázala poskytnuté prostředky spolu s úroky žalobkyni splácet v jedné splátce ve výši , částka, , když daný úvěr byl poskytnut na dobu 30 dnů. Žalovaná však nesplácela řádně a včas.6. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 o. z. a násl. upravujících smlouvu o zápůjčce. Dle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.7. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.8. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce a poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, žalované, které měla žalovaná vrátit s úrokem ve výši 0,9 % denně. Úrok činil částku , částka, Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalované zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.).9. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, zatímco žalovaná ani netvrdila, že by její závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.10. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).12. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.