22 C 186/2024-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku celkem 58 756,01 Kč spolu s příslušenstvím, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne , datum, žalobce uzavřel s žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytnul žalovanému částku ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou Úvěrové podmínky. Žalovaný podpisem Smlouvy přistoupil k Rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Na základě Smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 916 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 10,99 % ročně, a to vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 200 Kč. Splátky od , datum, do 15.10.2023 byly splaceny. Ode dne 15.11.2023 žalobce neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. Smlouvy má žalobce nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobce přistoupil v souladu s ujednáním čl. 5 Úvěrové smlouvy dne , datum, k zesplatnění úvěru zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzva. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 57 534,01 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 619,18 Kč, smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč, pojistným ve výši 222 Kč. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne , datum, se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu.3. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem (dříve vystupujícím pod obchodní firmou „, Anonymizováno, “ s.r.o.) a žalovaným soud zjistil, že na jejím základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Žalobce úvěr poskytl, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , o čemž svědčí Potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Dle Smlouvy činil poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 200 Kč. Roční úroková sazba činila 10,99 %. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 916 Kč. Dále se zavázal, přistoupením k Rámcové pojistné smlouvě, hradit pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr ve výši 74 Kč (hrazeno spolu s pravidelnou splátkou úvěru). První splátka byla splatná 15.11.2022, další vždy ke 15. dni v měsíci. Celkový počet splátek činil 120 a celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit 100 949,30 Kč, to vše do 15.10.2032 (datum poslední splátky). Ze Splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný uhradil řádně splátky za období od , datum, do 15.10.2023. Splátkou splatnou 15.11.2023 se žalovaný dostal do prodlení. Žalovaný splátky splatné ve dnech 15.9.2023, 15.10.2023, neuhradil včas, byla mu proto v souladu s článkem 5. Smlouvy účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každé porušení, tedy celkově pokuta ve výši 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný řádně a včas nehradil splátky úvěru, žalobce v souladu s Podmínkami využil svého práva úvěry zesplatnil dopisem ze dne 17.1.2024 a vyzval žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru včetně příslušenství tj. částky 60 375,19 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Uvedená výzva byla rovněž předžalobní upomínkou.4. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.5. Dle § 559 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.6. Dle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.7. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.8. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.9. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.12. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.13. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami bylo sjednáno, že žalobce povede pro žalovaného běžný korunový účet. Část obsahu Smlouvy byla určena odkazem na Podmínky žalobce a Ceník. Součástí smlouvy bylo rovněž poskytnutí úvěru žalovanému, kdy žalobce umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, a to za přesně vymezených podmínek. Žalobce smlouvou a výpisem z účtu prokázal, že žalovanému peněžní prostředky poskytl. Žalovaný však podmínky smluvního vztahu porušil tím, že řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr, když hradil řádně a včas splátky pouze do 15.10.2023. Jelikož žalovaný od splátky splatné dne 15.11.2023 již neuhradil ničeho, žalobce využil svého práva a celý dluh zesplatnil. Učinil tak dopisem ze dne 17.1.2024, kdy oznámil žalovanému, že dluh zesplatnil a vyzval jej k jeho úhradě. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny 57 534,01 Kč, tak do sankčních poplatků za prodlení ve výši celkem 1 000 Kč, tak do úroku z úvěru 1 619,18 Kč, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry (v souladu s § 1802 a násl. o. z.), a tyto i do budoucna z nesplácené jistiny 57 534,01 Kč od 17.1.2024 do zaplacení, zavázal žalovaného tyto částky žalobci zaplatit.16. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 15 % ročně z částky 57 534,01 Kč od 27.1.2024 do zaplacení.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 351 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 351 Kč.18. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.