26 C 104/2023-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], přičemž žalovaný neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 9 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb. [název žalobkyně] zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP s tím, že splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. Vzhledem k povaze věci bylo žalovanému podle § 114b odst. 1 o.s.ř. soudem uloženo, aby se ve věci ve lhůtě třiceti dnů písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Uvedenou výzvu lze vydat tehdy, vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, aniž by bylo dále konkretizováno, jaké povahy musí věc či případ být, aby bylo výzvu možno vydat. S ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení má soud za to, že v případě žaloby na plnění peněžité částky lze tuto výzvu vydat vždy. Zároveň byl žalovaný poučen o tom, že pokud se bez vážného důvodu včas nevyjádří a ani ve stejné lhůtě nesdělí soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatněný, uznává (§ 114b odst. 5, § 153a odst. 3 o.s.ř.). Uvedená výzva byla žalovanému doručena (§ 114b odst. 4 o.s.ř.) do vlastních rukou dne [datum] a třicetidenní lhůta počala běžet dne [datum] a skončila dne [datum], aniž by žalovaný jakkoli reagoval. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je vůči němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li nárok proti němu uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozhodne rozsudkem pro uznání soud rovněž tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (114b odst.5 o.s.ř.), přičemž jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání (§ 153a odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k uvedeným skutečnostem a zákonným ustanovením pak soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání jen na základě fikce uznání, způsobené výše uvedenou nečinností žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.