31 C 124/2024-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení čerpané jistiny , částka, , úroku , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné částky za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , neboť na dálku přes stránky žalobce s uživatelským účtem žalovaného s ověření totožnosti korunovou platbou a kopií dokladu totožnosti žalovaného uzavřel dne , datum, pod č. , hodnota, s žalovaným smlouvu o spotřebitelskému úvěru s poskytnutím , částka, téhož dne účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou se splácením úroku 40% měsíčně na úrok do zaplacení přirostlého úroku a jistiny. K zesplatnění došlo upomínkou z , datum, k , datum, pro prodlení. Kdyby soud neposoudil smlouvu jako platnou, pak žalobce žádá vydání bezdůvodného obohacení ve výši jistiny s úroky z prodlení.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně byla vyzvána k doložení ověření úvěruschopnosti žalovaného s poučením o neúspěchu v části nároku s tím, že jinak soud dle listiny bude posuzovat jen vznik bezdůvodného obohacení pro neplatnost spotřebitelského úvěru. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.3. Závazek stran se opírá o smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , smluven byl úvěrový limit , částka, s úrokem 40% měsíčně se splácením k 3. dni v měsíci částkou úroku na úrok, RPSN činila 5 551,22 %. Jednostranně mohl pro prodlení věřitel požadovat okamžité splacení celého dluhu, smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky, při prodlení více než dva měsíce se stával splatný celý dluh bez dalšího. Byly poskytnuty předsmluvní informace, k úvěruschopnosti byla doložena žádost o spotřebitelský úvěr, ve které uvedl povinný, že je , Anonymizováno, , , Anonymizováno, se , Anonymizováno, vzděláním a že žije v pronajatém domě s příjmy , částka, a výdaji , částka, s tím, že nemá exekuce ani insolvenci. Dále byl předložen výpis účtu povinného č. , č. účtu, za , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , zde však soud nerozklíčuje pravidelné příjmy, ani pravidelné výdaje zejména na bydlení, základní potřeby ani na jiné dřívější závazky, zůstatky ve všech měsících byly pod výši splátky 40% z , částka, , tedy pod , částka, . Ničeho pak k výzvě soudu žalobkyně nedoložila k rozklíčování/ určení příjmů, např. daňové přiznání povinného jako , Anonymizováno, , ani výdajů (zejm. nájemní smlouvu k pronájmu domu) ani k dřívějším splatným závazkům (evidence CEE a IŘ evidující již závazky vymáhané, ani splácené). K zesplatnění byla doložena upomínka z , datum, o zesplatnění k , datum, . Banka povinného potvrdila připsání částky , částka, dne , datum, od žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, , žalobkyně to již dokládá výpisem ze svého účtu.4. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.5. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.6. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, , NS ČR 33 Cdo 3178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp.zn. OS , adresa, , spisová značka, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“9. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.10. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.11. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60