12 C 174/2025-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši , částka, s příslušenstvím, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené účastníky dne , datum, , na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu do odběrného místa EAN č. , hodnota, na adrese , adresa, a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. Fakturou č. , tel. číslo, ze dne , datum, žalobkyně vyúčtovala žalované cenu , částka, (po započtení případných záloh uhrazených Žalovaným) za sdružené služby dodávky , Anonymizováno, kWh elektřiny do Odběrného místa v období od , datum, do , datum, . Žalovaný na tuto pohledávku uhradil dne , datum, částku , částka, , k úhradě zbývá částka , částka, .2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat a elektřinu do odběrného zařízení žalované na adrese , adresa, . Žalovaná se ve smlouvách zavázala dodanou elektřinu odebírat a uhradit řádně a včas dohodnutou cenu za dodávku a distribuční služby (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, ). Fakturou č. , tel. číslo, ze dne , datum, žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek , částka, za sdružené služby dodávky , Anonymizováno, kWh elektřiny do Odběrného místa v období od , datum, do , datum, . Celková cena za dodávky elektřiny činila , částka, , částku , částka, žalovaný uhradil prostřednictvím záloh. Faktura byla splatná dne , datum, (prokázáno fakturou č. , tel. číslo, ).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jen energetický zákon, koresponduje povinnosti výrobce nebo obchodníka s elektřinou ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby koresponduje povinnost zákazníka zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou komoditu zaplatit. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala. Po zohlednění částečného plnění ze strany žalovaného činí dlužná částka , částka, . Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by nějakou další částku uhradil, že mu povinnost k úhradě žalované částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za předžalobní výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , když advokát žalobkyně je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).9. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, . Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazená cena dodané elektřiny, plynu a smluvní pokuty související s dodávkou elektřiny nebo plynu), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.