13 C 246/2024-76 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně zahájila řízení o nároky ze smlouvy o úvěru s tím, že se žalovanou uzavřela , datum, nejprve rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které jí aktivovala běžný účet, a dále pak k ní byly uzavírány dodatky. Dne , datum, to byl dodatek č. , hodnota, , kterým byla žalované schválena žádost o úvěr , IBAN, , a tentýž vyplaceno 51 749 Kč na běžný účet žalované. Smlouvou byl sjednán úrok 17,9 % ročně, splatný společně s jistinou pravidelnou splátkou 1 015 Kč vždy k 20. dni v měsíci, počínaje 20. 7. 2022.2. V řízení nárokovala žalobkyně dlužnou jistinu úvěru 46 974,25 Kč k 25. 2. 2024, neboť následující den úvěr pro neplacení zesplatnila, a dlužný smluvní úrok k tomuto datu ve výši 2 150 Kč za období od 24. 11. 2023, od kdy již nebylo žalovanou nic placeno. Dále smluvní úrok z jistiny 46 974,25 Kč ve výši 17,9 % ročně od 26. 2. 2024 do 26. 3. 2024, a poté ve výši 15 % ročně ode dne 27. 3. 2024 do zaplacení. Rovněž z jistiny 46 974,25 Kč ode 7. 3. 2024, kdy uplynula lhůta pro úhradu zesplatnění částky, úrok z prodlení 15 % ročně do zaplacení.3. K výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že úvěrem byl doplácen jiný produkt žalované, kontokorent, který již měla dle dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne , datum, . Tehdy, před jeho sjednáním, bylo vyhodnoceno, že jej lze žalované poskytnout až do výše 50 000 Kč, a současně si strany sjednaly, že kontokorent může být převeden na úvěr s anuitním splácení, což se stalo. V takovém případě jde o změnu závazku a povinnost přezkoumávat úvěruschopnost by tedy žalobkyně měla podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jen v případě, že by došlo k významnému navýšení původního úvěru, což se nestalo. Protože se nezvýšilo celkové zadlužení žalované, pouze dostala možnost uhradit stávající kontokorent ve splátkách, a zůstala jí i možnost kdykoliv celý dluh doplatit, stejně jako původně, stačilo dle žalobkyně původní posouzení úvěruschopnosti.4. Při poskytnutí kontokorentu pak tvrdila, že měla žalovaná příjem od zaměstnavatele , Anonymizováno, -, Anonymizováno, s. r. o. 16 000 Kč. Jiné zjištěné splátky na dluh ve výši 80 000 Kč byly ověřeny úvěrovou zprávou ve výši 5 562 Kč. Výdaje žalované činily 4 250 Kč, výdaje domácnosti dalších 6 500 Kč, tedy žalobkyně dovodila, že je zde schopnost splácet.5. Žalovaná se k věci samé nijak blíže nevyjádřila, k nařízenému jednání se 24. 10. 2024 stejně jako žalobkyně, která se omluvila, nedostavila. Při tomto jednání byly provedeny důkazy navržené žalobkyní, nastala zákonná koncentrace řízení, a bylo odročeno již jen za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci.6. V mezidobí byl soudu ale doručen návrh na schválení smíru, který žalobkyně sepsala, a postupně byl doručen z datových schránek obou účastnic. Usnesením č. j. 13 C 246/2024-66, které nabylo právní moci dne 4. 1. 2025 soud smír neschválil, neboť jeho obsah byl v rozporu s kogentním ustanovením zákona. Ve věci tak následně (po ukončení dlouhodobé a opakované DPN soudce) toliko vyhlásil rozhodnutí, když již jen za tím účelem bylo původně, než mohl ve věci po rozhodnutí o návrhu na schválení smíru pokračovat, odročeno.7. Z potvrzení o výši příjmů žalované bylo zjištěno, že částka nad 15 tis. Kč byla žalované vyplacena pouze v prosinci 2020, v lednu i únoru 2021 bylo vyplaceno pouze 12,6 tis. Kč, kdy tak jen díky zvýšenému prosincovému příjmu z toho nakonec vznikl alespoň průměrně příjem vyšší, ovšem toliko 13 639 Kč měsíčně, nikoliv žalobkyní tvrzených 16 tis. Kč. Plyne z něho rovněž to, že potvrzení bylo vyhotoveno až ze dne 30. 3. 2021, tj. téměř dva měsíce poté, co byl již úvěr sjednán, a nikoliv před jeho poskytnutím.8. Z přehledu žádostí žalované o úvěr vyplývá, že žalovaná žádala opakovaně o úvěry v řádech desetitisíců až statisíců, nicméně až následně po kontokorentu. Ten jako první v řadě, a jediný, nemá současně při žádosti zaneseny žádné údaje ohledně úvěruschopnosti žalované, které jsou zaznamenány až od dalšího následujícího požadavku. Jestliže měla mít žalobkyně i výpisy z účtu, podle kterých zvládala žalovaná všechny své výdaje hradit, jak tvrdila, pak soudu předložila pouze výpis z účtu za období od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2022, kde byla ale po celou dobu žalovaná v mínusu, těsně pod hranicí 50 tis. Kč, a po celou dobu bylo na účet připsáno pouze 13,7 tis. Kč.9. Z úvěrové zprávy vyplývá, že by měla mít žalovaná 6 existujících splátkových a 1 nesplátkový úvěr, kdy na splátkových úvěrech byla zatížena splátkou , částka, měsíčně při částce k doplacení , částka, a na nesplátkových úvěrech je využita částka 23 272 Kč při úvěrovém rámci , částka, , a to k , datum, , kdy byla zpráva (tedy rovněž až po uzavření úvěru, cca týden) pořízena.10. Z rámcové smlouvy bylo zjištěno, že pod č. , hodnota, účastnice 5. 2. 2021 sjednaly poskytování bankovních služeb včetně platebních, kdy žalobkyně otevřela žalované běžný účet č. , č. účtu, . Z dodatku č. , hodnota, soud dále zjistil, že 11. 2. 2021 sjednaly účastnice tzv. kontokorent do výše 50 000 Kč, o který mohla žalovaná přečerpat běžný účet, a který bude průběžně splácet každým připsáním peněz, vždy jej ale musí vyrovnat do 1 roku od vzniku mínusu. Ujednáno bylo právo žalované požádat o převedení kontokorentu na úvěr s anuitními splátkami v případě, že nebyly porušeny žádné podmínky. Poté již nelze čerpat, a dluh se splatí v anuitních splátkách. První 3 měsíce byly ujednány bez úroků, poté sazba 18,9 % ročně s tím, že úroky za daný kalendářní měsíc zaúčtuje žalobkyně v první den měsíce následujícího k tíži běžného účtu. Pokud nebude dostatek prostředků, bude o tyto úroky navýšeno čerpání samotného kontokorentu. Podmínkou bylo dále to, že kontokorent žalovaná splatí vždy do jednoho roku od data 1. čerpání, nebo od kteréhokoliv dalšího, kdy na účtu vznikne mínus, a bude přečerpán. Rovněž musí být na účtu dostatek prostředků pro úhradu měsíčních úroků, tj. alespoň z kontokorentu musí zůstat na nevyčerpané části tolik, aby z tohoto úvěru mohly být uhrazeny právě úroky.11. Dle dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě měl být sjednán úvěr ve výši 51 749 Kč k vyčerpání převodem na běžný účet žalované č. , č. účtu, dne 28. 6. 2022. Doba jeho splácení měla činit 97 měsíců při měsíční splátce 1 015 Kč k 20. dni každého měsíce počínaje měsícem po čerpání, úroková sazba základní činila 17,9 % ročně, bonusová o procento méně. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě soud zjistil, že se toliko měnilo datum pravidelné měsíční platby k úvěru č. , IBAN, z 20. dne na 24. dne v měsíci od září 2022.12. Z potvrzení o vyplacení kontokorentu datovaného 28. 6. 2022 soud zjistil, že jde o dopis žalobkyně adresovaný žalované, kde je sdělováno, že na její přání byl kontokorent převeden na půjčku s pravidelnou měsíční splátkou. Nejedná se o samotný doklad o úhradě. Z výpisu z účtu ze dne 28. 6. 2022 bylo dále zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla dne 28. 6. 2022 připsána částka 51 749 Kč s údajem, že jde o načerpání půjčky z , právnická osoba, . Současně byl za tento den naúčtován obchodní úrok z kontokorentu do mínusu 698,58 Kč. Z počátečního zůstatku účtu mínus 49 439,51 Kč tak vznikl konečný zůstatek při těchto dvou bankovních operacích, 1 610,91 Kč v plusu.13. Ze splátkového kalendáře k půjčce , IBAN, ve výši 51 749 Kč, vytvořeného 27. 3. 2024, soud zjistil, že vedle rozepsaných 20měsíčních splátek, ve kterých je zahrnuta část na úrok a zbytek na jistinu (celková výše 1 015 Kč), jsou zaevidovány platby žalované ve výši měsíční splátky. Některé byly připsány v termínu, některé s prodlením, některé v několika srážkách. Celkem vykazuje kalendář úhradu 17 plateb po 1 015 Kč, tj. celkem úhrady žalované ve výši 17 255 Kč v období od 20. 7. 2022 do 12. 12. 2023.14. Z přehledu plateb vyplývá, že jde o totožnou tabulku předepsaných splátek a příchozích plateb jako ve splátkovém kalendáři. Z poukazovaných splátek bylo strháváno nejen na jistinu, ale i na úrok, jak byly i splátky sestaveny. Po těchto platbách mělo zůstat na dlužné jistině 49 124,27 Kč, jak žalobkyně uvedla i ve výzvě k zaplacení z 26. 2. 2024.15. Skutkově tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně otevřela dle dodatku č. , hodnota, z , datum, žalované k dříve zřízenému běžnému účtu kontokorent 50 000 Kč, aniž by zjišťovala její příjmy, výdaje a poměry, a spokojila se s tím, že žalovaná sama měla uvést průměrný měsíční příjem cca 16 tis. Kč. Příjmy byly dokládány žalovanou až na konci března 2021, a ani v přehledu žádostí o úvěry žádný údaj ani k příjmům ani k výdajům v souladu s tím není. I samu úvěrovou zprávu, ze které vyplynulo značné úvěrové zatížení jinde, generovala žalobkyně až týden po poskytnutí kontokorentu. Žalované tak umožnila čerpat až takto vysokou částku, aniž by jakkoliv prověřila, že je schopna cokoliv splácet, a že vůbec nějaký příjem má. Pravidelně bylo třeba hradit nejen splátku úroku téměř osm set korun, ale do roka musela kontokorent žalovaná dle smlouvy vyrovnat, a musela by být schopná „odložit“ si tedy měsíčně na úhradu kontokorentu cca 4 166 Kč,