20 C 197/2025-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se podaným návrhem po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 030,07 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Svůj žalobní nárok odůvodnila tak, že je provozovatelkou distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, dále jen „energetický zákon“, a držitelem licence na distribuci elektřiny podle ustanovení § 4 téhož zákona. Pracovníky společnosti zmocněné žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektřiny bylo dne 8. 8. 2024 zjištěno, že žalovaný provádí na adrese , Adresa žalovaného, , neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy podle ustanovení § 51 energetického zákona. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Na uvedeném odběrném místě byla dne 26. 4. 2024 ze strany obchodníka s elektřinou ukončena smlouva na dodávku elektrické energie a následně byl vystaven příkaz k demontáži elektroměru, který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny tak byla ukončena dne 26. 4. 2024. Celková doba trvání neoprávněného odběru (104 dnů) a množství neoprávněně odebrané elektřiny odpovídá stavu mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Žalobkyně žalobou nárokovala jednak zaplacení částky 25 030,07 Kč, která představuje škodu za neoprávněný odběr elektřiny při výpočtu , Anonymizováno, kWh krát , částka, /kWh, tedy 11 542,72 Kč, jednak zaplacení částky 12 645,71 Kč, která představuje náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru a jeho přerušení; náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly žalobkyni fakturovány, tuto fakturu žalobkyně zaplatila. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, dne 6. 11. 2024 se splatností dne 27. 11. 2024, ode dne následujícího žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení.2. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; protokolem o kontrole odběrného místa ze dne , datum, provedené na adrese , Adresa žalovaného, , při níž byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, byl zjištěn bezesmluvní vztah u elektroměru, kde byl stav vyšší než při ukončení smlouvy. Plomby byly v pořádku a elektroměr byl demontován a vše zaplombováno. S uvedeným protokolem koresponduje i Oznámení o výsledku kontroly, kde je uveden stav elektroměru. Tabulka záznamu zjištění z odběrného místa na adrese , adresa, ze dne , datum, , elektroměru č. , hodnota, , když byla provedena demontáž elektroměru. Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny na adrese , adresa, s počátkem neoprávněného odběru dne 26. 4. 2024 a koncem neoprávněného odběru dne , datum, , při zjištění množství neoprávněně odebrané elektřiny 1 101,00 kWh, s vyčíslením náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 9 508,28 Kč, příkon , částka, , náklady zjišťování neoprávněného odběru 10 451,00 a daň z elektřiny 31,16 Kč. Celkem v částce 25 030,07 Kč včetně DPH. Faktura ze dne 6. 11. 2024, VS , var. symbol, na částku 25 030,07 Kč splatnou 27. 11. 2024 představující náhradu škody za neoprávněný odběr a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru vystavená žalobkyní žalovanému. Oznámením o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě žalovaného ze dne 10. 12. 2024 včetně dodejky písemnosti s vyznačením nevyzvednutí písemnosti a vrácením dne 2. 1. 2025. Upomínkou platby za neoprávněný odběr ze dne 10. 12. 2024, která byla zaslaná žalobkyní žalovanému s výzvou k úhradě částky 25 030,07 Kč. Z uvedených listinných důkazů soud zjistil, že tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě jsou v souladu s provedenými důkazy.5. Soud provedl důkazy, které na podporu svých tvrzení předložila žalobkyně a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z Protokolu o kontrole odběrného místa soud zjistil, že dne , datum, byla žalobkyní provedena kontrola na adrese odběrného místa, kde byl zjištěn bezesmluvní vztah u elektroměru, kde byl stav vyšší než při ukončení smlouvy. Plomby byly v pořádku a elektroměr byl demontován na vše zaplombováno. S uvedeným protokolem koresponduje i Oznámení o výsledku kontroly, kde je uveden stav elektroměru. Výpočet náhrady škody u odběrného místa je doložen Výpočtovým listem, kde je vyčíslena škoda částkou nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Uvedená částka se skládá z náhrady za neoprávněný odběr, z nákladů spojených s neoprávněným odběrem.6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 51 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem elektřiny je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Žalovaný takto elektřinu odebíral.7. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní: „Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za „skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřícího přístroje reálně určit.“8. Dle ustanovení § 17 odst. 5 vyhl. č. 359/2020 Sb., součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.9. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.10. Podle § 51 odst. 3 zákona energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané skutečnosti uvedené v žalobě, tedy že ze strany žalovaného došlo k neoprávněnému odběru na odběrném místě a žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a tímto jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 602 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 002 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.