13 C 273/2024-90 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala nároků ze Smlouvy o hotovostním úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , kterou se žalovaným uzavřela 29. 5. 2020. Jistinu 300 000 Kč měl žalovaný splácet k 23. dni v měsíci spolu s úrokem 6,9 % p. a. formou 96 anuitních splátek po 4 075,20 Kč. Jelikož tak řádně nečinil, žalobkyně od smlouvy odstoupila a celý dluh se stal splatným 25. 5. 2022. V řízení tak nárokovala nesplacenou jistinu ve výši 185 151,48 K, neuhrazený úrok k datu splatnosti zahrnutý původně ve splátkách ve výši 6 761,32 Kč, vyčíslený z jistiny 185 151,48 Kč sazbou 6,9 % p. a. ode dne 13. 11. 2021 do 25. 5. 2022, úrok ve výši 78 132,49 Kč vyčíslený sazbou 18,65 % ročně z jistiny ode dne 19. 11. 2021 do 22. 2. 2024) a od následujícího dne plynoucí v sazbě 6,9 % p. a. z jistiny do zaplacení a za stejné období i úrok z prodlení ve výši 11,75 %.2. Podáním doručeným soudu 3. 12. 2025 sdělila soudu přímo sama žalobkyně, že pohledávku postoupila jiné společnosti s tím, že soudu sděluje, že nabyvatel se svým vstupem do řízení souhlasí. Tento třetí subjekt prostřednictvím svého advokáta sdělil totéž. Jelikož žádný návrh, kromě oznámení samotné , Anonymizováno, s. a. o postoupení, na vstup do řízení ve smyslu § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) nebyl učiněn, a to ani následně, informoval o tom soud nad rámec svých povinností právního zástupce, který žalobkyni zastupuje. Upozornil jej, že nebyl navržen vstup do řízení, že nejsou uvedeny ani žádné konkrétní skutečnosti k samotnému (jen obecně) oznámenému postoupení, nejsou připojeny a navrženy žádné důkazy, a tedy že žalobkyně je žalobkyní, a toliko vytvořila procesní situaci, za které jí hrozí za tohoto stavu neúspěch v řízení.3. Vyrozumění bylo doručeno jak samotné žalobkyni na vědomí, tak jejímu právnímu zástupci, a to již 11. 12. 2025. K žádné reakci nedošlo nejen v poskytnuté lhůtě 5 dnů, ale ani za celý měsíc, přestože soud výslovně avizoval, že má v úmyslu jinak věc rozhodnout a skončit. Opatrovník po seznámení se se situací, který se žalobou za žalovaného od počátku nesouhlasil, požádal o rozhodnutí věci bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím již při podání žaloby, a přestože i na toto a tento možný postup soudu pro případ nevyhovění výzvě byla také výslovně upozorněna, stejně (nijak) nereagovala. Nařízené jednání by ve věci nemohlo za pasivity žalobkyně po jejím posledním oznámení nic změnit, tedy soud rozhodl bez jednání dle obsahu spisu podle § 115a o.s.ř.4. Skutkově vycházel z oznámení samotné žalobkyně, že pohledávku, kterou uplatnila za žalovaným, již nevlastní, že ji postoupila, a to včetně veškerého příslušenství a všech práv s ní spojených. Jde o tvrzení samotné žalobkyně, které nelze nebrat v potaz, a totéž potvrdil i advokát subjektu, kterému pohledávka měla být postoupena. Z toho plyne, že žalobkyně ztratila svou aktivní věcnou legitimaci k dalšímu vedení tohoto řízení, neboť nárokovala plnění ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která dále podléhá zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.). Nároky z ní plynou tomu, kdo úvěr poskytoval. Současně lze takto vzniklé pohledávky samozřejmě postoupit podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pak ale může mít na plnění právo, a důvodné nároky v soudním řízení být přiznány toliko tomu, kdo pohledávku nabyl.5. Žalobkyně nepodala ani do doby rozhodnutí návrh dle § 107a o.s.ř., kterým by navrhla, aby na její místo vstoupil jiný konkrétní žalobce, nesdělila ani, kdy konkrétně byla uzavřena smlouva o postoupení, smlouvou důkaz nenavrhla a smlouvu nepřipojila. Samotné oznámení žalobkyně, že pohledávka je postoupena a nabyvatel souhlasí, aby do řízení vstoupil, není návrhem na to, aby došlo ke změně žalobců, a soud o tom rozhodl. I v případě řádného návrhu, pokud je učiněn, je pak nezbytné, aby bylo prokázáno, kdy nastala právní skutečnost, se kterou se převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, aby mohl soud posoudit, zda je návrh důvodný a vyhoví mu či nikoliv. Toto vše musí být učiněno do doby, než soud rozhodne, což se nestalo. Bez rozhodnutí na základě řádného návrhu, soudního rozhodnutí při prokázání jeho důvodnosti, dle § 107a o.s.ř. zůstala žalobkyně nadále žalobkyní ve sporu, ve kterém však sama tvrdí, že jí již pohledávka za žalovaným nepatří, tj. nemůže ji důvodně nárokovat.6. Žalobu tak soud zamítl, neboť plnění žalobkyni, k jejíž změně ani návrhu na rozhodnutí o takové změně, nedošlo, nelze v takovém případě přiznat. Jelikož z hlediska procesního výsledku v řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. byl úspěšný žalovaný, kterému ale žádné náklady v řízení nevznikly, nebyly soudem nikomu přiznány.