24 C 11/2026-57 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 31. 7. 2025 žalobkyně na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným dne 5. 11. 2024 nárokovala vůči žalovanému zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 45 000 Kč a úroku ve výši 14 602,74 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 11. 4. 2025 do zaplacení. Pohledávku za žalovaným nabyla na smlouvou o postoupení pohledávek, kterou se společností , právnická osoba, uzavřela dne , datum, .2. Žalovaný na svoji obranu namítal neplatnost smlouvy o úvěru, neboť nebyla řádně posouzena jeho úvěruschopnost. Nárok žalobkyně je tak omezen pouze na vrácení jistiny. Namítal rovněž to, že žalobkyně neprokázala postoupení pohledávky a tím aktivní legitimaci k jejímu vymáhání.3. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když oba účastníci svoji neúčast při jednání omluvili. Žádost žalovaného o odročení jednání či umožnění jeho účasti formou videokonference odůvodněnou tím, že aktuální finanční situace žalovanému neumožňuje zajistit si dopravu k soudu z místa svého bydliště ve , adresa, , soud neakceptoval. Žádost o odročení jednání musí být nejen důvodná, ale i včasná. V daném případě předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 27. 2. 2026, žádost o odročení jednání, resp. využití videokonference byla podána dne 13. 4. 2026 v 14:14 hod., tj. den před nařízeným jednáním, přičemž uvedený důvod jistě nevyvstal až takto bezprostředně.4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatňuje k zaplacení pohledávku vůči žalovanému, kterou měla od původní poskytovatelky úvěru společnosti , právnická osoba, nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy, kým, jakým způsobem a zda vůbec byl žalovaný o postoupení pohledávky původní věřitelkou společností , právnická osoba, vyrozuměn, neuvedla. Součástí příloh žaloby byla listina datovaná 20. 5. 2025 označená „Věc: Oznámení postoupení pohledávky“, adresovaná žalovanému a podepsaná za společnost , právnická osoba, , tedy postupitele, oznamující žalovanému, že pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, (jde však o jiné číslo, než je tvrzeno a než je uvedeno na předložené smlouvě o úvěru) byla postoupena žalobkyni. Připojen byl podací lístek z téhož dne o odeslání písemnosti žalovanému poštou odesílatelem , jméno FO, Podací lístek však svědčí pouze o tom, že listina byla žalovanému prostřednictvím pošty odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná zásilka se také dostala do sféry dispozice žalovaného. Oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z k žalobě připojených listin nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025 bylo žalovanému doručeno, tedy že jej převzal či že se jinak dostalo do sféry jeho dispozice. Nebylo tak prokázáno, že postupitel vyrozuměl žalovaného (dlužníka) postoupení pohledávky žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.11. Žalobkyně předložila rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, společností , právnická osoba, jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Podle bodu 3.1 k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek a následně je popsán postup, jakým budou tyto dílčí smlouvy uzavřeny s tím, že rámcová smlouva představuje návrh postupníka na uzavření dílčích smluv a dílčí smlouva o postoupení pohledávek bude uzavřena okamžikem doručení datové pásky (datového souboru, jehož obsahem je soubor jednotlivých pohledávek, které mají být předmětem postoupení podle dílčí smlouvy) postupníkovi na uvedenou e-mailovou adresu (v bodě 9.2) Podle bodu 4.1 postupitel okamžikem uzavření dílčí smlouvy postupuje na postupníka pohledávky uvedené v datové pásce jako celek a postupník postoupené pohledávky přijímá jako celek a stává se jejich věřitelem.12. Předložena byla dále listina označená jako „seznam“, jde o tabulku s identifikací jednotlivých pohledávek, jehož součástí je i pohledávka vůči žalovanému uplatněná žalobou. K tomu, kdy a jakým způsobem byl tento seznam doručen žalobkyni, zda vůbec či zda se tak stalo způsobem sjednaným v rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, žalobkyně ničeho netvrdila a žádná z k žalobě připojených listin o těchto skutečnostech ničeho nevypovídala. Nebylo tudíž zjištěno, zda došlo uzavření dílčí smlouvy, na jejímž základě byla žalobkyni sjednaným způsobem postoupena právě pohledávka za žalovaným, tj. k jakému okamžiku byla na e-mailovou adresu žalobkyně doručena příslušná datové páska (seznam pohledávek). Jelikož nebylo možné učinit závěr o tom, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným a je tedy aktivně legitimována k jejímu uplatnění u soudu, soud žalobu zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.13. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě uvést a prokázat, kdy a jakým způsobem došlo k uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávky, jejímž předmětem byla žalovaná pohledávka. Žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.14. O nákladech řízení byl