24 C 99/2025-32 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 24. 6. 2025, doplněnou podáním ze dne 28.1. 2026, žalobkyně nárokovala z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou dne 10. 8. 2007 zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 352,22 Kč, dlužného poplatku ve výši 3 977,38 Kč, zákonných úroků z prodlení z dlužné částky 9 329,60 Kč (jistina + poplatek) kapitalizovaných za období od 25. 7. 2016 do 21. 7. 2024 ve výši 7 208,61 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 9 329,60 Kč ve výši 11,75 % ročně od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy společnost , právnická osoba, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 176 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 192 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 15. 8. 2008. Žalovaná zaplatila celkem 846 Kč, po jejím započtení zůstal na jistině žalovaný dluh ve výši 5 352,22 Kč a na poplatku ve výši 3 977,38 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni 9. 10. 2024, o postoupení pohledávky byla žalovaná informována předchozím věřitelem.2. Dále nárokovala z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou dne 11. 5. 2007 zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 182,93 Kč, dlužného poplatku ve výši 3 957,07 Kč, zákonných úroků z prodlení z dlužné částky 10 140 Kč (jistina + poplatek) kapitalizovaných za období od 19. 12. 2016 do 21. 7. 2024 ve výši 7 542,85 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 10 140 Kč ve výši 11,75 % ročně od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy společnost , právnická osoba, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 400 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 410 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 15. 2. 2008. Žalovaná zaplatila celkem 2 260 Kč, po jejím započtení zůstal na jistině žalovaný dluh ve výši 6 182,93 Kč a na poplatku ve výši 3 957,07 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni 9. 10. 2024, o postoupení pohledávky byla žalovaná informována předchozím věřitelem.3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastnic, když žalobkyně, která svoji neúčast omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem 9. 3. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).4. Žalobkyně v dané věci žalobou vůči žalované uplatňuje k zaplacení pohledávky, které měla od předchozí věřitelky nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.10. V dané věci žádná listina, jejímž obsahem by bylo vyrozumění (oznámení) žalované o postoupení pohledávek učiněné původní věřitelkou, s níž žalovaná uzavřela tvrzené smlouvy a jíž byla společnost , právnická osoba, , předložena nebyla. Předložena byla toliko dvě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 10. 2024 adresovaná žalované společností , právnická osoba, , sídlem , adresa, , aniž by však bylo cokoli tvrzeno o tom, že tato společnost měla nabýt pohledávku za žalovanou a na základě čeho. Nebylo tak prokázáno, že osoba, o níž bylo žalované známo, že je věřitelem pohledávek z tvrzených smluv o půjčce, vyrozuměla jakožto postupitel žalovanou (dlužnici) o postoupení pohledávek žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou či smlouvami postoupení pohledávek prokázala.11. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, smluvními stranami této smlouvy jsou již výše zmíněná společnost , právnická osoba, jakožto postupitel a žalobkyně jakožto postupník. Společnost , právnická osoba, ovšem nebyla původní věřitelkou ani jedné ze smluv o půjčce, tou byla v obou případech společnost , právnická osoba, O tom, kdy a jakým způsobem nabyla pohledávky z těchto smluv za žalovanou společnost , právnická osoba, nebylo ničeho tvrzeno ani doloženo, není tudíž na základě čeho uzavřít, že tato společnost byla oprávněna postoupit pohledávky za žalovanou dále žalobkyni, a tedy že žalobkyně pohledávky od ní platně nabyla a je oprávněna (aktivně legitimována) tyto pohledávky po žalované vymáhat v soudním řízení. Soud proto žalobu zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.12. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni potřebná poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k otázce její aktivní legitimace, žalobkyně se svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšné žalované, která by měla právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly.