ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2026:31.C.24.2026.1 Datum: 2026-05-07 Předmět: o zaplacení částky 19 205,16 Kč s přísl. Ustanovení: § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 110 z. č. 257/2016 Sb., § 86 z. č. 256/2017 Sb., § 87 z. č. 256/2017 Sb., § 122 z. č. 256/2017 Sb. neplatnost právního jednánínáklady řízenísmlouva o zápůjčceneplatnost smlouvybezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladůprodlení věřitelesplnění závazkupostoupení pohledávkyprávo na soudní ochranu
O co šlo: o zaplacení částky 19 205,16 Kč s přísl. (§ 142 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 110 z. č. 257/2016 Sb., § 86 z. č. 256/2017 Sb., § 87 z. č. 256/2017 Sb., § 122 z. č. 256/2017 Sb.)
1. Žalobkyně se z titulu postoupené pohledávky domáhala zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí částky , částka, , přičemž úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl právní předchůdkyní opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaná částka , částka, se skládá z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, . Právní předchůdkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal právní předchůdkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Právní předchůdkyně žalovanému vyplatila úvěr převodem z bankovního účtu právní předchůdkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, právě na žalobkyni. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. K výzvě soudu žaloba sdělila, že nemá jak doložit ověření úvěruschopnosti, že na pohledávku bylo uhrazeno , částka, a že jen mylně uvedla vyšší předmět řízení než , částka, s úroky z prodlení v zákonné výši. Soud dle obsahu podání rozhodl o částečné zastavení pravomocně na č.l. , Anonymizováno, .3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila, soud zde trval s poučením o neúspěchu na výzvě k doložení ověření úvěruschopnosti žalovaného, to naplněno nebylo. Žalovaný uvedl, že dluh řešil dalším dluhem v době uzavření smlouvy, že mu pomáhala hradit rodina, že zbývající jistinu zaplatí ze mzdy, požádal o delší lhůtu než , Anonymizováno, dny, mzdu dostává k , Anonymizováno, . či , Anonymizováno, . dni v měsíci.4. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným na dálku (dle popisu žaloby) smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve které bylo sjednáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit nejpozději do , datum, . Dále si smluvní strany dohodly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas, byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní podmínky upravili zejména souhlas s návrhem smlouvy vygenerováním návrhu smlouvy a registrací na stránkách a provedením verifikační platby z účtu žalovaného.6. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně bylo zjištěno, že tato zaslala na bankovní účet žalovaného č. účtu , č. účtu, částku ve výši , částka, . Z účtu žalovaného k potvrzení uzavření proběhla platba , částka, , která sloužila i k verifikaci smluvní protistrany dle výpisu o platbě , částka, v souladu se smluvními podmínkami.7. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, .8. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, .9. Z opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně postoupila právě na žalobkyni.11. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, zaslaným mu doporučeně, přičemž tento dopis zahrnoval i předžalobní upomínku ze dne , datum, , v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, . Dle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán dne , datum, .12. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru smlouva o zápůjčce, když žalovanému byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 2390 o. z.13. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.14. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus, rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, C , Anonymizováno, dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z 5.3.2020 C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. 11 Co 27/2023-118 ze dne 14.2.2023 tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozho