1 C 237/2020-45 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech dne 27. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 103 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 11. 2014, elektřinu do odběrného místa žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků a dodavatel byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Za období od 21. 7. 2016 do 20. 7. 2017 vznikla žalovanému povinnost zaplatit dodavateli za spotřebu elektrické energie a sdružené služby dodávky po zúčtování přijatých plateb částku 8 676 Kč dle faktury [číslo] za období od 21. 7. 2017 do 4. 7. 2018 měl žalovaný zaplatit dodavateli za dodávku elektrické energie a sdružené služby dodávky částku 9 412 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo]. Dále požaduje žalobkyně zaplatit pohledávku vzniklou jejímu právnímu předchůdci jako poplatek za upomínku ve výši 95 Kč dle ceníku služeb právního předchůdce žalobkyně. Žalobkyně tyto pohledávky nabyla na základě postupní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] dne 13. 10. 2017. Žalobkyně dále požaduje zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši počínaje dnem následujícím po splatnosti každé z pohledávek. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne 16. 7. 2020. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit a byl proto zrušen. Usnesením ze dne 20. 10. 2020 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci 25. 11. 2020 vyzval soud účastníky, aby se dle ustanovení § 115a o.s.ř. ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyni bylo toto usnesení doručeno do datové schránky jejího právního zástupce dne 2. 11. 2020 a žalovanému bylo doručeno uložením na adresu uvedenou v evidenci obyvatel dne 9.11.2020. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků nevyjádřil. Soud proto v řízení postupoval a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 7. 11. 2014, všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, ceníku elektřiny, lze učinit závěr, že se [právnická osoba] jako obchodník zavázala dodávat žalovanému jako zákazníkovi elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Z faktury [číslo] znějící na částku 8 676 Kč, lze učinit závěr, že za období od 21. 7. 2016 do 20. 7. 2017 vyúčtoval dodavatel tuto částku za spotřebovaných 4,672 MWh se splatností do 7. 8. 2017. Fakturou [číslo] vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému za spotřebovaných 4,491 MWh za období od 21. 7. 2017 do 4. 7. 2018 částku 9 412 Kč po zohlednění plateb od žalovaného přijatých ve výši 7 900 Kč. Fakturou [číslo] byl žalovaný upomenut o zaplacení pohledávky 95 Kč jako pohledávky po splatnosti (smluvní pokuta) vzniklé na základě faktury [číslo] splatné 7. 4. 2017. Z ustanovení článku II. bod 7 písmeno C a článku V. písmeno 2), a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny spojených s ceníkem za zvláštní služby soud zjistil, že mezi účastníky byla ujednána smluvní pokuta za upomínku v částce 95 Kč. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému zaplacení dlužné částky ve výši 15 343 Kč. Dle poštovního podacího archu byla upomínka téhož dne odeslána na adresu žalovaného. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017, dodatku [číslo] postupní smlouvy ze dne 29.3.2019 včetně přílohy – soupisu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení ze dne 16. 7. 2020 lze učinit závěr, že [právnická osoba] postoupila výše uvedenou pohledávku žalobkyni a postoupení oznámila žalovanému. 5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Soud shledal po právní stránce, že v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byla uzavřena mezi účastníky smlouva kupní, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala k dodávce elektřiny do odběrného místa určeného žalovaným a k dalším službám a žalovaný se zavázal zaplatit za tyto dodávky a služby úplatu. Spotřebovaná elektřina byla vyúčtována shora uvedenou fakturou, která ve lhůtě splatnosti nebyla žalovaným zaplacena. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku za dodávku elektřiny za žalobou vymezené období uhradil. Soud proto shledal nárok žalobkyně ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku po právu a důsledně tomu uložil žalovanému povinnost k jeho zaplacení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 9. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla plný úspěch. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za tři úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Soud má za to, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V posuzovaném případě se dle soudu jedná o tzv.„ formulářovou žalobu“ mající podobu využitého (ustáleného) vzoru, kterou je uplatňován nárok vůči spotřebiteli ze smlouvy o dodávce energií (skutkově i právně obdobné věci), kdy je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem, současně vymáhané plnění nepřesahuje 50.000 Kč. Tato právní úprava vychází ze skutečnosti, kdy pro advokáta žalobce je méně náročné provádění opakujících se úkonů právní služby než v případě individuálně specifikované věci. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.. Soud lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.