9 C 179/2020-20 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku uvedenou s tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] pomocí prostředků umožňujících dálkovou komunikaci, respektive na internetových stránkách [anonymizováno] spotřebitelský úvěr dne [datum], na základě kterého poskytovatel zaslal žalované úvěrovou částku ve výši 3 000 Kč, která měla být zaplacena včetně poplatku ve výši 759 Kč do 16. 2. 2016. Žalovaná však ve lhůtě splatnosti ani později svůj závazek ze smlouvy ani zčásti neuhradila. Pohledávka byla poté postoupena na základě smlouvy ze dne 14. 8. 2018 ze [právnická osoba] na současnou žalobkyni. Ani po následných výzvách a oznámeních žalovaná svůj závazek ani zčásti nesplnila. V rámci celého řízení žalovaná byla nekontaktní a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 2. Soud ve věci provedl tyto důkazy: smlouva o úvěru [číslo] na částku 3 000 Kč se splatností do 16. 2. 2016 ze dne [datum], potvrzení o vyplacení úvěru, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2018, seznam postoupených pohledávek, dohoda o odeslání předžalobních výzev ze dne 3. 1. 2019, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva ze dne 18. 11. 2019 včetně podacího lístku. Na základě provedeného dokazování má soud na základě úvěrové smlouvy a potvrzení o vyplacení úvěru za prokázáno, že žalovaná se [právnická osoba] platně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že požadovanou částku ve výši 3 000 Kč obdržela na svůj účet a z důvodu pasivity žalované v rámci řízení má soud za prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalovaná tento úvěr řádně a včas nevrátila, a to ani zčásti. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek a souvisejících dokladů má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně převedena na současnou žalobkyni, čímž má za prokázánu její aktivní legitimaci v tomto řízení. Na základě všech výše uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 3. Pokud jde o odůvodnění rozsudku, řídil se soud ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, což představuje 3 úkonu právní služby po 200 Kč, 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.