9 C 97/2020-28 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku výše uvedenou s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž doba splatnosti byla stanovena na 70 dní, tj. žalovaný měl uvedený úvěr vrátit žalobkyni do [datum] za poplatek 100 Kč za každý den čerpání od jeho poskytnutí do úplného splacení. Tento úvěr byl sjednán prostředky umožňujícími dálkovou komunikaci, a sice na internetových stránkách žalobkyně [anonymizováno], kde žalovaný vyplnil své údaje, provedl registraci, zaslal potvrzovací platbu ve výši 1 Kč a následně požádal o poskytnutí uvedeného úvěru a poté mu žalobkyně zaslala úvěrovou smlouvu, kterou žalovaný potvrdil verifikačním kódem prostřednictvím SMS zprávy. Žalovanému byl požadovaný úvěr řádně vyplacen na jím uvedený účet, avšak žalovaný poté žalobkyni ve lhůtě splatnosti ani později poskytnutý úvěr ani zčásti nevrátil. Žalobkyně měla snahu celou záležitost s žalovaným vyřešit mimosoudní cestou zasláním výzvy k zaplacení, nicméně žalovaný na tyto nijak nereagoval a žalobkyni tedy nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřil a nevznesl proti žalovanému nároku žádné námitky, pouze při nařízení prvního jednání zaslal omluvu z důvodu nemoci a požádal o odročení, v čemž mu soud vyhověl, nicméně k následnému jednání se již žalovaný bez řádné ani včasné omluvy nedostavil. Při jednání dne 18. 12. 2020 soud provedl tyto důkazy: smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na částku 10 000 Kč ze dne [datum], potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum], potvrzení o přijetí autorizační platby 1 Kč ze dne [datum], dohoda o odesílání předžalobních výzev ze dne 3. 1. 2019, předžalobní výzva ze dne 13. 10. 2019 včetně podacího lístku. Z uvedených důkazů má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. prostřednictvím prostředků umožňujících dálkovou komunikaci tak, jak to vyplývá z přiložené úvěrové smlouvy a z tvrzení žalobkyně, dále má soud za prokázáno, že požadované finanční prostředky byly žalovanému řádně vyplaceny na jím [anonymizováno] bankovní účet, což vyplývá z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum], současně s tímto má soud za prokázáno, že platba byla zaslána na účet žalovaného, neboť z tohoto provedl dříve registrační platbu ve výši 1 Kč, jak je to uvedeno v potvrzení o přijetí této platby a dále pak v návaznosti na text smlouvy má soud za prokázány jednotlivé dílčí složky žalovaného nároku tak, že jistina představuje částku vyplaceného úvěru ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit pěti dílčími splátkami po 3 400 Kč dle článku V. úvěrové smlouvy, dále pak poplatek za poskytnutí úvěru představuje výši 7 000 Kč dle článku III. úvěrové smlouvy, tj. poplatek ve výši 100 Kč denně x 70 dní do splatnosti úvěru a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč dle článku VIII. úvěrové smlouvy s tím, že za každé prodlení s jednotlivou splátkou náleží smluvní pokuta ve výši 500 Kč, když u žalovaného došlo k prodlení s pěti dílčími splátkami. Na základě předžalobní výzvy ze dne 13. 10. 2019 má pak soud za prokázánu tu skutečnost, že žalovanému byla před podáním žaloby dána možnost k dobrovolné úhradě požadovaného nároku. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a tomu, že žalovaný, ač si byl probíhajícího řízení vědom, se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil a proti nárokům nevznesl žádné námitky, považuje soud jednotlivá skutková tvrzení obsažená v žalobě za pravdivá a v souladu s předloženými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 3. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 786 Kč představující odměnu za 3 úkony právní služby po 1 900 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, 21% DPH ve výši 1 386 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč.