11 C 158/2021-34 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 2 820 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 13. 9. 2019 prostřednictvím sítě internet smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] dne 13. 9. 2019. Žalovaná se zavázala uhradit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 4 500 Kč, který měl být spolu s jistinou splacen do 15. 1. 2020. Žalobkyně poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnil na webové stránce žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná odsouhlasila znění obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zasílá na uvedené telefonní číslo. Smlouva tak byla uzavřena v písemné podobě. Předmětem žaloby je nesplacená jistina a poplatek ve výši 12 000 Kč, smluvní pokuta za prodlení s úhradou jistiny ve výši 2 820 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za pět písemných upomínek zaslaných dne 19. 11. 2019, 30. 11. 2019, 19. 12. 2019, 28. 12. 2019 a 10. 1. 2020 dle smlouvy. Smluvní pokutu žalobkyně požaduje pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru. 2. Soud věc projednal bez přítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce ze dne 13. 9. 2019, obchodní podmínky, upomínky k úhradě ze dne 19. 11. 2019, 30. 11. 2019, 19. 12. 2019, 28. 12. 2019 Smlouva o zápůjčce je formulářová smlouva, která neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalované. Na konci textu smlouvy je u žalované uveden číselný [příjmení] kód. Z textu vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku v celkové výši 7 500 Kč na účet č. [bankovní účet] s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, když celá splatná částka ve výši 12 000 Kč měla být splacena ve splátkách po 4 000 Kč, RPSN činí 1 791 %. Okamžikem prodlení se splacením zápůjčky veškeré vyúčtované poplatky přirůstají k jistině a stávají se součástí jistiny. Smlouva obsahuje smluvní pokuty pouze za porušení povinností ze strany žalované, a to mimo jiného v případě prodlení se splněním závazků dle této smlouvy je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva dále vypočítává úkony, za které je žalobkyně oprávněna požadovat náklady, a to mimo jiného za písemnou upomínku ve výši 500 Kč za výzvu (max. počet výzev 5), dále za emailové upomínky, telefonické upomínky, SMS upomínky, předání spisu k vymáhání atd. K písemným upomínkám žalobkyně nepředložila doklad o odeslání. Dle zprávy [právnická osoba] ze dne 24. 8. 2021, kterou soud vyžádal, byla dne 13. 9. 2019 zaslána žalobkyní na účet žalované č. [bankovní účet] částka 7 500 Kč. Dopisem ze dne 14. 10. 2020 podaným dle podacího lístku téhož dne k poštovní přepravě byla žalovaná vyzvána zástupkyní žalobkyně k vrácení žalované částky do tří dnů. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou, tedy že žalovaná smlouvu podepsala [příjmení], který jí byl zaslán žalobkyní, zároveň nebylo prokázáno, kdo podepsal smlouvu za žalobkyni. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 7 500 Kč žalobkyní na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila. Vzhledem k výše uvedenému se již soud nezabýval posuzováním platnosti ujednání smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla vyzvána k plnění dopisem podaným k poštovní přepravě dne 14. 10. 2020, doručeným na základě fikce v souladu s ustanovením § 573 občanského zákoníku dne 19. 10. 2020, po uplynutí třídenní lhůty k plnění se dostala do prodlení dne 23. 10. 2020. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení od 23. 10. 2020 do zaplacení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pro zbývající částku žalobu zamítl. 5. Žalobkyně a žalovaná měly v řízení přibližně stejný úspěch a neúspěch, když při stanovení míry úspěchu a neúspěchu se musí přihlížet i k požadovanému příslušenství (nález Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08). Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.