14 C 223/2020-17 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit výše uvedenou částku s tím, že žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrního místa [obec], [ulice a číslo]. Za období od 21.12.2018 do 18.2.2019 vystavila žalobkyně žalované fakturu číslo: [číslo] s datem splatnosti 7.3.2019 na částku 6 085 Kč. Žalovaná svůj dluh uhradila pouze zčásti, a to platbou ve výši 500 Kč dne 16.4.2019 a platbou ve výši 2 260 Kč ze dne 16.5.2019, přičemž dlužná částka tak činí 3 325 Kč. Žalobkyně byla poté nucena požádat distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, přičemž za tento úkon si účtoval 908 Kč Ani tuto fakturu žalovaná neuhradila. Dále za období od 19.2.2019 do 9.5.2019 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] se splatností 29.5.2019 na částku 3 709 Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila ani zčásti. 2. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě účastníci řízení vyslovili s tímto postupem souhlas, když soud doručil žalované uložením příslušné usnesení č.j. 14 C 223/2020 – 13 ze dne 4.11.2020. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud ve věci provedl dokazování výše uvedenými fakturami a detailním rozpisem vyúčtování k těmto fakturám. V neposlední řadě provedl soud důkaz smlouvou o dodávkách elektřiny ze dne [datum] a dokladem o vyúčtování částky 908 Kč za odpojení odběrného místa a dále upomínkami, ze kterých má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou. 5. Takto prokázané dílčí skutečnosti shrnul soud v celkovém skutkovém stavu věci, který zároveň posoudil podle práva. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. V tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno, že žalobkyně dodala žalované elektrickou energii za předmětné období, kterou žalovaná odebírala, avšak nebylo prokázáno, že by dluh vzniklý odběrem elektrické energie uhradila. Soudu tak nezbylo, než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět. 7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. v částce 1 489 Kč, sestávající se zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a odměny za zastoupení advokátem v částce 600 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (tři úkony právní služby po 200 Kč), tří režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH.