14 C 242/2020-23 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku uvedenou s tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které žalobkyně oddávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], vedeného pod č. EAN OPN: [číslo]. Z období od 24.5.2018 do 22.1.2019 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] se splatností dne 11.2.2019 na částku 3 230 Kč. Dále žalobkyně za období od 23.1.2019 do 10.7.2019 vystavila žalovanému fakturu [číslo] se splatností 29.7.2019 na částku 3 199 Kč, přičemž ani tento dluh nebyl žalovaným uhrazen a žalobkyně dále požaduje 908 Kč za odpojení od distribuční soustavy. Dále žalobkyně účtovala žalovanému čtyři částky po 240 Kč za upomínky neuhrazeného dluhu, které jsou řádně požadovány v souladu s příslušným ustanovením VOPD. 2. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě účastníci řízení vyslovili s tímto postupem souhlas, když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovanému bylo řádně dne 23.11.2020 doručeno usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 242/2020 – 16, které nabylo právní moci dne 23.11.2020. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud ve věci provedl dokazování výše uvedenými fakturami a detailním rozpisem vyúčtování k těmto fakturám. V neposlední řadě provedl soud důkaz smlouvou o dodávkách elektřiny ze dne [datum] a dále upomínkami, ze kterých má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou. 5. Takto prokázané dílčí skutečnosti shrnul soud v celkovém skutkovém stavu věci, který zároveň posoudil podle práva. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6 V tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno, že žalobkyně dodala žalovanému elektrickou energii za předmětné období, kterou žalovaný odebíral, avšak nebylo prokázáno, že by dluh vzniklý odběrem elektrické energie uhradil. Soudu tak nezbylo, než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět. 7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. v částce 1 489 Kč, sestávající se zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a odměny za zastoupení advokátem v částce 600 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (tři úkony právní služby po 200 Kč), tří režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH.