14 C 252/2021-26 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku uvedenou s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] poskytla žalované částku ve výši 5 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s tím, že příslušná částka byla žalované poskytnuta na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], když současně žalovaná byla zavázána k úhradě částky za poskytnutí úvěru ve výši 2 030,05 Kč a úroku ve výši 147,95 Kč. Žalobkyně v žalobě specifikovala, jakým způsobem dospěla k výpočtu žalované částky a prokázala svou aktivní legitimaci ve věci. 2. Okresní soud v Lounech ve věci vydal platební rozkaz, který musel být zrušen pro nemožnost jeho doručení žalované a následně nařídil ve věci jednání na den 23.11.2021. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě účastníci řízení vyslovili s tímto postupem souhlas, když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalované bylo doručeno usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 252/2021 – 15 ze dne 11.10.2021, které nabylo právní moci dne 25.10.2021, když žalované bylo doručeno uložením. 4. Z listin založených ve spisu má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] nepochybně řádně a platně smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala dluh uhradit nejpozději do 24.7.2019 v částce 7 178 Kč. Skutečnosti tvrzené žalobkyní jsou v souladu s historií dluhu předloženého žalobkyní. Z výzvy k úhradě má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku jsou smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. V tomto případě bylo prokázáno, že příslušná žalobkyní tvrzená částka byla žalovanému skutečně poskytnuta, avšak nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil jakoukoliv dlužnou částku nad rámec částky tvrzené žalobkyní. Soudu proto nezbylo, než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 178 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).